Šest medailí, čtyři tituly. Doudera se loučí s Třincem i kvůli rodině. Slzička ukápla, přiznal

S Třincem se loučíte po čtyřech titulech, slzička ukápla?

Hned po tom vítězném zápase to na mě trošku dolehlo. Přiznám se, že slzy byly, protože jsem si strašně přál končit vítězně. A to se mi povedlo. Titul jsme navíc získali na svém ledě, myslím si, že lepší poslední zápas jsem si za Třinec nemohl přát.

Jak dlouho jste dokázal slavit hned po vítězném zápase?

Nejsem nějaký pařmen, i když jsem samozřejmě slavil. Někteří to pak táhli déle, někteří míň. Úspěch jsem si s kluky užíval, na druhou stranu na mě dolehla velká únava, protože to bylo strašně náročné. Myslím si, že spousta dalších kluků byla ráda, že sezona skončila.

Pořád žádný alkohol?

Ne, nic se nezměnilo.

Že po sezoně v Třinci končíte jste věděl docela dlouho. Jaké pro vás z tohoto pohledu play off bylo?

Třeba sedmý zápas v Pardubicích pro mě byl hodně těžký, protože jsem si říkal, že už to je třeba poslední zápas za Třinec. Jsem rád, že to nakonec vyšlo parádně a vyhráli jsme titul doma. Nic lepšího jsem si nemohl přát.

Byl to zvláštní pocit dohrávat s vědomím, že jdete pryč?

Všichni to věděli, hokejový rybníček je tady malý. Ale jsme profíci, i když vtípky v kabině ohledně toho určitě padly. To je v každé kabině, kluci se škádlívají. Ale já jsem to bral tak, že tady mám něco rozpracovaného a to dokončím. Vůbec jsem se tím nenechal ovlivňovat a myslím si, že jsem odvedl dobrou práci.

Když jste do Třince před devíti lety s bráchou (Lukášem) přišli, asi jste netušil, že jednou budete odcházet jako bek, který má nejvíc zápasů v klubové historii (563), že?

Ne vůbec. Do Třince jsem šel s tím, že mám šanci se tady zlepšit a že mě to eventuálně třeba posune k nějakému zahraničnímu angažmá. Nakonec si to sedlo tak, že jsem tady vydržel devět let. To, že jsem v Třinci tak dlouho není jen tak. Musíte podávat furt stoprocentní výkony, protože na to místo tady čeká plno hladových vlčáků, kteří by ho chtěli místo vás. Je to i o důvěře vedení. Jsem rád, že jsem si tu výkonnost držel a že jsem tady byl takhle dlouho. A chci Ocelářům poděkovat, že mě tehdy vytáhli z Kladna, dali mi šanci a udělali ze mě takového hokejistu.

Co když Třinec v příští sezoně dorovná historický rekord Vsetína v počtů titulů za sebou a vy u toho nebudete?

Já jim samozřejmě budu přát. Nikdy na ně nezanevřu. Budu mít ale teď jinou práci a budu se snažit nějaké poznatky, co jsem tady načerpal za ty roky, přenést do kabiny Motoru. Poradit mladším klukům a budu věřit, že můžeme být taky úspěšní.

Dokážete si vůbec představit, jaké to bude přijet do Třince jako soupeř?

Už jsem nad tím přemýšlel a na ten zápas se moc těším! Doufám, že i fanoušci budou pozitivní. Snad jsem tady za tu spoustu let zanechal nějakou stopu.

Nevybral jste si Motor proto, že se mu proti Třinci docela daří a je tedy velká šance nad Třincem vyhrát?

(smích) Ne. V tu dobu jsem to tak nevnímal, ale je pravda, že nás jako jediný tým v sezoně čtyřikrát porazil. Jo, je to takové vtipné.

Dal vám Daniel Voženílek nějaké rady, co a jak na jihu Čech?

Samozřejmě jsem se ptal na spoustu věcí. Další budou nové, protože se tam změnili trenéři, ti zase přinesou nový pohled na hokej. Ale to město i ta organizace je super. Několikrát jme byli s manželkou na dovolené v Českých Budějovicích a když jsme asi tak před dvěma roky seděli na náměstí, říkali jsme si, ty jo, tady by bylo pěkný hrát. Když jsem to podepsal, tak jsem ženě připomněl, že se nám to splnilo. Jsme rádi.

Jak zaznělo ve hře Záskok od českého génia Járy Cimrmana, v Českých Budějovicích by chtěl žít každý, že?

Je to tak, mně se to město osobně velice líbí. Fanouškovská základna tam je výborná, na hokej chodí spoustu lidí, je tam pěkná hala. Myslím si taky, že lidi tam si po této sezoně zaslouží větší radost z hokeje.

Budete to mít blíž domů, nebo už to doma tady v Třinci?

Ne já jsem furt Čech, i když jsem to tady měl jako druhý domov. Doma jsem v Kladně, kde jsem teď mohl být jenom přes léto, protože ta vzdálenost byla taková, že moc nemělo smysl jezdit domů. Z toho důvodu jsem si taky polepšil, a i pro rodinu to bude angažmá lepší, protože nějaký hlídání od babiček bude daleko snazší. Přece jenom v Kladně jsem z Českých Budějovic za hodinu čtyřicet, takže třeba i na víkend nebo odpoledne si můžu domů odskočit, když je potřeba. I z rodinného hlediska to angažmá je super pro nás.

Milan Gulaš už se ozval, dal nějaké pokyny a tak? Těší se, znáte se?

Nějak extra se neznáme, jen z nároďáku. Kluci už mě dali do skupiny motorácké, takže už jsem některé věci vnímal, co se tam teď dějí. Teď v týdnu jsem se byl na kluky podívat, když dělali testy na fakultě. Lehce jsem se s nimi pozdravil, pokecal jsem s trenérem Čihákem. Na další seznámení bude určitě postupně čas.

Je někdo v kádru Motoru, s kým se více znáte?

Brácha (Lukáš) už tam není, kdysi jsem jezdil na různý výběry s Dominikem Hrachovinou, Štenclík (Jan Štencel) s námi jezdil na nároďák, znám třeba Adama Kubíka, to je Kladeňák. Pár kluků tam znám, ale my se všichni potkáváme na extraligových kluzištích, takže mě asi všichni znají a já znám je.

Václav Varaďa podepsal v Pardubicích, jak jste to přijali v Třinci? Byla to pro vás nová zpráva, nebo jste to věděli?

Ono, dokud to není oficiální, tak člověk neví, čemu má věřit. Ta Sparta byla taky v jednu chvíli hotová, že? Překvapilo mě to a upřímně jsem zvědavý. Přeju mu samozřejmě úspěch, ale bude to mít těžký, protože ta očekávání jsou tam obrovská a bude mít těžké je naplnit.