Článek
„Já tahle čísla moc neřeším. To spíš rodiče, nebo brácha. Ale ten mi řekl, že do tisícovky mám pořád daleko, takže sedm set je asi pořád málo," smál se 33letý útočník Vítkovic.
První pochvala za povedený jubilejní zápas přišla právě od rodiny. „Mama mi napsala Sváčo fantazie. Zrovna mi hlídá děti, tak si nemá čas na dlouhé zprávy," vtipkoval Svačina, který v kariéře prošel sedmi extraligovými kluby.
Část sezony 2011/2012 oblékal také dres Mladé Boleslavi. „Bylo super, že jsme na každé jejich vyrovnání dokázali velmi rychle opovědět naším gólem. Docela je to srazilo zase dolů. Odvedli jsme jako mančaft fantastikou práci a ve třetí části jsme je po tom třetím gólu už vůbec do ničeho nepustili," popisoval.
Domácím ani trochu nevadilo, že jim kvůli pozitivnímu testu na covid-19 scházel na střídačce hlavní trenér Miloš Holaň. „Měli jsme tam další dva trenéry, pro nás se nic nezměnilo. Taktika je jasně daná, takže tam za námi může v zápase stát prakticky kdokoli. Radek (Philipp) má na starosti obránce, toho my útočníci vlastně ani neslyšíme. Nás tam hodně hecoval Šimon (Roman Šimíček), ale to on dělá i když je tam pan Holaň. Hlavně ať jsou tam emoce a srdíčko," popisoval Svačina.
Svůj čtrnáctý gól v sezoně Svačina nejprve oslavil se spoluhráči, při návratu na střídačku si ale neodpustil popíchnutí bývalého spoluhráče Valentina Claireauxe. „Hrával jsem s ním v Pardubicích, kde jsem mu vždy, když býval v depresi, říkával anglicky sun is shining. Ať je v klidu, že sluníčko zase vyjde. No, a když nám podruhé srovnali, tak na mě ve chvíli, kdy projížděl kolem naší střídačky, zavolal sun is shining. Tak jsem mu to za chvíli zase vrátil. Karma je zdarma," vykládal autor vítězné trefy Svačina.
