Červenka jako zásadní ingredience. Budeme na něj spoléhat, říká Sedlák

S Romanem jsme se o tom bavili ke konci mistrovství světa, říkal, že ho Pardubice oslovily. Moc jsem nevěřil, že to dopadne, ale jak postupoval čas, tak jsem tomu věřil víc a víc. Jsem za to rád a mělo by být rádo hodně lidí, protože mít takového hráče v extralize je hrozně dobře. Spoustu diváků to přitáhne na zimák, spoustu dětí uvidí, jak Roman hraje. Spousta spoluhráčů zase uvidí, jak on pracuje po trénincích a co všechno dělá, aby ve svém věku byl na takové úrovni, což je obdivuhodné. I já jsem neskutečně rád, že tu možnost budu mít, a i mně třeba pomůže, že budu hrát o pár let déle.

To si řekneme v květnu po sezoně. Máte tým, který pořád budujete, změny budou nastávat každý rok. Když ale máte k dispozici hráče jako Roman, tak po něm sáhnete, a je to skvělé pro celou organizaci. Může nám pomoct v kritických chvílích a ve chvílích, kdy budeme prohrávat. Zkušenostmi a umem na ledě dokáže rozhodnout momenty, co jiní hráči nedokážou. Na to u něj budeme spoléhat.

Takový bohužel někdy hokej je. Já si ale myslím, že to spíš ilustruje, jak dlouhou a dobrou kariéru má. Vždycky do něj byly vkládány naděje, že nároďák potáhne, a každý turnaj se vám prostě nemusí povést. Té zbytečné a nesprávné kritiky však bylo až moc. Roman má výbornou kariéru, hraje na vysoké úrovni a lidi na něj spoléhají spoustu let.

Nemyslím si, že je to něco nového. Každý rok, co si já pamatuji, tu bylo pár týmů, které byly hráčsky nabité. Nepřijde mi, že by se to letos vymykalo. Podle mě extraliga nebyla nikdy tak vyrovnaná, že by 12-14 týmů mohlo vyhrát titul. Vlastně bych řekl, že teď se naopak rozšiřuje. Je spousta dalších týmů jako Litvínov, Kometa, Budějovice, které posilují taky. Těch týmů s šancí na úspěch je víc, než bývalo zvykem. Máme play off a v tom je hokej krásnější než fotbal, protože v něm se může stát cokoliv. Máte tam zraněné, výpadky formy, je to krátkodobá soutěž, která je i o dávce štěstí. Musí se sejít všechno, jako se nám povedlo při mistrovství světa. Najednou může skoro kdokoliv vyhrát. Fotbal, protože má dlouhodobou soutěž, je jiný a zase ukazuje jiné kvality. Ale možná proto je to v něm tak nevyrovnané a aspiranti na titul stejní.

Každý úspěch chcete zopakovat. Chcete si vzít dobré i špatné zkušenosti a přenést je do klubu. Ukázat klukům, jak a co tam fungovalo, co ne. A když nastane v průběhu sezony nějaká situace, tak mi snad ta zkušenost pomůže, abychom zareagovali a vyřešili ji dobře.

Na začátku turnaje jsme zjistili, že jsme super parta. A i když je to klišé, tak bez ní to nejde. Nejdůležitější bylo, jak byl tým poskládaný. To si podle mě zaslouží dát kredit trenérům. I když to mohlo působit jako velké riziko, tak si vzali hráče, kterým věřili, že v jejich systému, který po nás budou chtít, budou hrát dobře a budou ho plnit. To bylo klíčové. V průběhu turnaje nebylo jakékoliv zaváhání. Pořád nás trenéři nabádali, abychom se zlepšovali od prvního zápasu po poslední. Aby to nebylo tak, že náš první zápas bude nejlepší. To vedlo až k titulu.

I to hrálo ve výběru trenéra roli. Vzal hráče, abychom se z toho neposr… A my jsme té energie diváků dokázali využít, nebyli z toho nervózní. V každém zápase nás hnali dopředu.

Já to vnímám tak, že jsou to fanoušci hokeje a města, ne fanoušci úspěchu. Když se nedařilo, tak stejně chodilo osm devět tisíc lidí, přitom se hrálo o sestup. Beru to tak, že chodím na led jim dělat radost. Ne že by výsledek byl vedlejší, ale nevnímám, že by od fanoušků byl tlak, že musíme vyhrát všechno. A pokud ne, tak nebudou chodit. V jiných městech diváci chodí o hodně víc, když se daří. To v Pardubicích není.