Článek
Už vám hokej a ostré zápasy po letní pauze chybí?
Pořádně se těším, až to vypukne. Po vypadnutí v loňském play off jsem sice říkal, že hokej nesnáším, ale to trvalo tak týden. S návratem tréninků a zápasů je láska zpět. Cítím se dobře. I přes zranění z mistrovství světa jsem odtrénoval několik týdnů a připravený jsem výborně. Prokázaly to i testy. Teď jen získat jistotu na ledě.
Jak máte v oblibě letní dril?
Už od 18 let trénuju sám a jsem na to zvyklý. Klub mi to umožnil. Fyzička je pro můj hokej základ, takže nic nešidím. Samozřejmě někdy je letní příprava dost krušná a náročná, jindy to mám zase rád. A vždycky, když si večer sednu na gauč, jsem spokojený, že jsem takhle makal. Vím, že jsem přípravě dal sto procent.
Bude to tentokrát stačit na titul?
Já doufám, že jedeme na vrchol. Je dobře, že jsme zůstali pohromadě. Loni jsme začali budovat něco velkého, teď na to potřebujeme navázat a splnit ten společný cíl. Prošli jsme si cennou lekcí. Právě nezdary tým posilují a stmelují. Vidíte, jak hráči reagují na to, když se daří i nedaří. Na tom můžeme budovat.
Změnil se ale trenér. Co přinesl Václav Varaďa?
Samozřejmě je to pod ním trochu jiné, ale jsou to spíš malé věci. Hokej je pořád hokej, hlavní zákony tohohle sportu jsou dané. A pak je to o tom, kdo lépe plní detaily.
Sám jste si minulou sezonu nastavil vysoko. Cítíte tlak na individuální výkony? V anketě Sport.cz vás velká část hráčů tipovala na vítěze kanadského bodování.
Uvědomuju si ho, ale na druhou stranu vím, co umím. Jen to potřebuju prodat i v téhle sezoně a ukázat, že se tipující nemýlí. Zároveň ale můj hokej není stavěný jen na bodech, chci hlavně pomoct týmu k úspěchu.
Vnímáte jako svou silnou stránku, že umíte zůstávat pozitivně naladěný a strhnout tým, což říkají i vaši spoluhráči?
Těžko říct. Já prostě hokej miluju a snažím se užívat si každou chvíli na ledě. A v Pardubicích mám kolem sebe skvělé lidi. Když se nepovede zápas, zase mě vrátí zpátky nahoru. A naopak když se povede až moc a lítám v oblacích, trochu mě srazí zpátky do reality. Psychika je ohromně důležitá.
Do nové sezony půjdete v roli kapitána. Překvapila vás volba kabiny?
Dost. Čekal jsem, že bude zvolený někdo přímo z Pardubic. Ale jsem za to moc rád. Je to velká zodpovědnost. Neřekl bych, že jsem nějaký velký motivátor. Spíš se snažím vést tým na ledě a jít dobrým příkladem. Nechci nic měnit v tom, jak se chovám. Budu snad furt stejný spoluhráč v kabině i člověk.
Jak moc si nosíte hokej do soukromého života?
Nevěnuju mu sto procent času, a to je dobře, ale je to velká součást mého života. I tím, že zatím nemám děti. Na druhou stranu mám trochu štěstí, že přítelkyni hokej moc nezajímá. Tolik ho doma nerozebíráme. Jen když se potřebuju vypovídat, vylít srdíčko.
Pomohl vám někdy její nehokejový pohled?
Stoprocentně. Když si na něco stěžuju, někdy jí řeknu, že to přece nemůže pochopit, protože v tom hokejovém prostředí není. Ale právě proto mi její pohled často pomáhá. Kouká na situaci z jiné stránky.
Čím si v její přítomnosti čistíte hlavu od hokeje?
Probíráme skoro všechno. Od toho, co se děje ve světe, přes rádoby filozofické otázky, proč jsme vůbec tady. A teď se zrovna učí na státnice, tak jsem ji zkoušel z architektury.
Co jste si z architektury zapamatoval?
Nic. (směje se) Poznám nějaké baráky, ale myslím, že za dva dny už budu mít v hlavě zase prázdno. Jsou to zajímavé věci, ale pamatovat si to moc nedokážu. Přítelkyně je v tom mnohonásobně lepší, tak snad za pár let uvidíme nějaké její budovy.
