Sedlák o porážkách před play off: Super, krizi jsme potřebovali

Závěr vítězné základní části se vám nepovedl. Co si z porážek chcete vzít do čtvrtfinále, které startuje už za necelý týden?

Lepší čtyři prohry teď než ve čtvrtfinále (usmívá se). Vlastně je super tohle prožít před startem play off. V průběhu sezony jsme si neprošli žádnou větší krizí. A pak je těžší se soustředit na detaily, které mohou rozhodovat, protože při výhře nad nimi člověk kolikrát mávne rukou. Díky prohrám si můžeme uvědomit chyby.

A v čem chyby spočívaly?

Všichni v šatně víme, že výkony nebyly ideální. Dostávali jsme spoustu gólů v oslabení a z protiútoků. Proti Hradci už jsme bojovali a makali, snad si to přeneseme i do play off.

Získat Pohár Jaroslava Pouzara a Masarykův pohár je však něco úplně jiného. Jakým způsobem přepnete na vyřazovací boje?

Na žádné přepínání se nehraje. Úspěšný může být jen ten tým, který hraje pořád stejně. Pořád stejně dobře. V play off nejde rázem všechno změnit a čekat, že to přinese úspěch.

A přidává se do závěrečné fáze sezony aspoň kapka bojovnosti?

To je asi jediné, co spousta hráčů mění. Že víc dohrávají souboje. Já ale takhle funguju i v základní části, hraju furt stejně.

Platí podle vás klišé, že play off je oproti základní části odlišná soutěž?

Je jiná v tom, že každá chyba vás stojí dvakrát tolik. A samozřejmě jsou to větší nervy.

Sledujete duely předkola a koukáte na potenciální soupeře?

Na zápasy jsem se díval, sleduju výsledky, ale možností je hodně. Nemám vysněného soupeře.

Na ledě strávíte v průměru 17 a půl minuty. Dostal jste v Dynamu roli, kterou jste očekával?

Rozhodně. Věřím, že svoje úkoly plním a snad se mi to bude dařit i nadále. Když se mi povedlo pár zápasů, neznamená to, že teď se na všechno můžu vykašlat.

Když jsme se bavili po vašem příchodu, říkal jste, jak je důležité, aby všichni hráči v tak nabitém týmu upozadili své ego. Daří se to?

Ještě to může být lepší. Každý hráč musí upřednostnit týmovou taktiku před sebou samotným. Když je potřeba nahodit puk, tak ho nahodím a nebudu kličkovat.

Potřeboval jste se tohle naučit?

Podobnou situaci už jsem zažil na farmě Clevelandu v roce 2016, kdy jsme vyhráli Calder cup. Sbíral jsem v play off bod na zápas, ale dařilo se všem formacím. Naučil jsem se tam, že je úplně jedno, kdo se prosadí. Všichni si musí navzájem věřit.

Jaké pro vás vůbec bylo přijít do Pardubic uprostřed rozjeté sezony?

Složité. Bál jsem se, abych nerozboural nějaké vazby. Ale to se nestalo, zapadl jsem v pohodě. Cítím se výborně. Nemám si na co stěžovat. Kluci v šatně jsou super. Ale je to hodně velký nezvyk, nikdy jsem v průběhu sezony neměnil tým a v letošním ročníku hraju už ve třetí organizaci. Celá sezona pro mě byla dost rozkouskovaná. Než pořádně začala, tak už je skoro konec.

Stihl jste se v Pardubicích zabydlet?

Mám tu byt, ale občas dojíždím do Prahy. Přítelkyně tam studuje a pracuje. Ale teď už na dojíždění moc času nebude. Protože není ideální, abych každý den musel vstávat brzo ráno.

Tušíte už, co vás čeká v další sezoně? Nehrozí návrat do ruského Čeljabinsku, který vám kontrakt zatím jen zmrazil?

Zatím nevím nic definitivního. Všechno je v řešení. Moc se tím nezaobírám, chci se soustředit na hokej. Uvidím, s čím přijdou agenti a vedení klubu. Pak to budu řešit.

Štve vás, že nevíte, co bude za pár měsíců?

To je úděl hokejisty. Často netušíme, kde skončíme. Není to v mých rukách, takže nechávám věci plynout.