Článek
Do Bridgewateru, města nedaleko od Halifaxu, jste odletěli už minulé pondělí. Jak zatím probíhá příprava na blížící se šampionát?
Cesta zabrala skoro celý den, museli jsme si trochu zvyknout na nové prostředí. Je dobré, že jsme přijeli s takovým předstihem. Nevyhnuly se nám ale komplikace, já a další dva spoluhráči jsme onemocněli. Tři dny bez tréninku nebyly nic příjemného, ještě se na ledě necítím úplně ideálně.
Přípravný zápas s Lotyšskem jste vynechal, takže proti Švýcarsku (pátek 0.30 SEČ) potřebujete zabojovat o konečnou nominaci?
Ještě podle mě nemám nic jistého, takže se musím ukázat v co nejlepším světle. Ale vážím si, že jsem vůbec tady. Je to paráda. Odměna za odvedenou práci. Šampionát by mi přinesl další dávku zkušeností. Jsou tu starší kluci, hraje se trochu jiný hokej.
Měl byste obnovit spolupráci z mistrovství světa osmnáctek s Jiřím Kulichem a Matyášem Šapovalivem. Jak se vám s nimi hraje?
Klape nám to, s oběma už jsem něco odehrál. Celkově máme dobrý tým. Ale dáváme si postupné cíle. Hlavní je postoupit do čtvrtfinále a pak se uvidí.
Už na přípravné utkání s Lotyši přišlo přes 4000 diváků. Jak se těšíte na atmosféru?
Hodně. Už v Red Deeru, kde jsme hráli Hlinka Gretzky Cup, bylo na zápasy Kanady vyprodáno. A právě Kanada nás čeká hned na úvod. Skvělá kulisa je plusem pro všechny hráče.
Může vám osobně pomoct změna prostředí? Před vaším odletem se totiž Brnu vůbec nedařilo a odnesl to trenér Pešout.
Nový impulz to pro mě může být. Na body teď dlouho čekám (10 utkání), ale podle mě jsem neodehrál špatné zápasy. Psychicky se cítím dobře a věřím, že se rozstřílím. Hokej je o hlavě, kterou mám nastavenou dobře.
Jste v kontaktu se spoluhráči z Komety?
Jo, jo, ptal jsem se jich na nového trenéra Patrika Martince. Zatím si ho pochvalují. Snad nastartují vítěznou sérii a já se vrátím do dobré nálady.
Letos už jste se v kádru natrvalo usadil. Jste rád, že jste se rozhodl zůstat v Česku?
Udělal jsem dobře. Věřím, že mě to posouvá víc, než kdybych šel do kanadské juniorky. Jsem v Brně moc spokojený. Dostávám docela dost prostoru. Sice jsem měl dva tři zápasy, kdy jsem moc nehrál, ale to je úděl nás mladých. Beru to tak, že být junior není žádná výsada. Musím makat stejně jako ostatní, i víc. Otevřelo mi to oči, mužský hokej je úplně něco jiného než juniorský. Tvrdší, hodně taktický. Ale už jsem si celkem zvykl.
Čím vás takhle zkušenost nejvíc posouvá?
Mentálně mě to zoceluje. Vidím, že každý den se prostě povést nemusí. V sezoně jsou velké výkyvy. Začátek ročníku jsem si užíval, pak jsme ale prohráli osm z devíti zápasů, to bylo psychicky náročné.
Analýzy skautů vás predikují do prvního kola příštího draftu NHL. Upínáte se na to nějak?
Draftem si hlavu nelámu. Uvidím, jak všechno dopadne. Já se na sobě snažím pořád pracovat. Potřebuju hlavně nabrat svaly a nějaké to kilo navíc. Chce to ale čas.
Abyste pak mohl vyrazit ve stopách Martina Nečase, který se ke hvězdné kariéře odrazil také v Kometě?
To by samozřejmě byla krásná cesta. S Martinem se znám. Je radost se na něj koukat.