Růžičku vytočil Krenželok: Příště mu řeknu, ať udělá kotrmelec a třeba dá gól!

Desetkrát musely zápasy Litvínova v této sezóně rozhodovat až samostatné nájezdy a hned v sedmi případech z nich Severočeši vyšli jako vítězové. Moc dobře si této statistiky byl Vladimír Růžička vědom, a tak za žádnou cenu nechtěl dopustit, aby k nájezdům došlo i v duelu s jeho Slavií.

„Připadalo mi, že čím se zápas blížil šedesáté minutě, Litvínov se tlačil do nájezdů a spoléhal, že to v nich zvládne. Podle mého je totiž u nás nejlepším mužstvem na nájezdy," říkal slávistický vůdce střídačky a snažil se proto na nastalou situaci bleskově zareagovat.

„Rozhodli jsme se hrát prodloužení vabank na tři útočníky a jediného obránce. Snažili jsme se hrát dopředu a zároveň tím riskovali, že nám soupeř odjede," vysvětloval Růžička. Jeho taktika mu málem vyšla, červenobílí se v nastavení dostali hned do tří vyložených šancí (oproti jedné litvínovské), jenže neproměnili žádnou. A tak se samostatným nájezdům stejně nevyhnul.

A musel před nimi řešit dilema, koho proti gólmanovi Pavlu Francouzovi poslat. Osvědčené exekutory Jaroslava Bednáře a svého syna Vladimíra totiž kvůli zdravotním potížím neměl k dispozici. „Nebylo moc koho dávat, zvlášť v takhle těžkém zápase," přiznával Růžička, který nakonec ukázal na Poletína, Kadlece a Krenželoka.

Zatímco Poletín v první sérii neuspěl, Kadlec následně překonal Francouze střelou mezi betony. „Káca je zkušený hráč, absolutně bez nervů. Jsem rád, že to potvrdil. Zápasy o všechno miluje," těšilo Růžičku, který však jeho gól neviděl. Neměl totiž nervy na to, aby své svěřence sledoval, radši proto jen koukal do země. „Nájezdy Litvínova jsem viděl, ten Poletínův taky, ale pak už jsem se radši koukat přestal," přiznal padesátiletý kouč.

A neskrýval, že jej vytočil Lukáš Krenželok. Ten se ve třetí sérii chystal na svůj nájezd, a kdyby ho proměnil, poslal by Slavii do předkola. Růžička si Krenželoka bezprostředně před jeho pokusem zavolal zpátky ke střídačce a snažil se mu poradit, jak na Francouze vyzrát.

„Říkal jsem mu, aby nedělal blafák. A on ho zas udělal," kroutil hlavou Růžička. „Asi je jedno, co mu povídám. Příště mu řeknu, ať udělá kotrmelec a on dá třeba gól," mohl už se usmívat slávistický trenér, jelikož Litvínov ani ve třetí sérii nájezdů neskóroval a Pražané tak mohli slavit.

„Musím se ale přiznat, že posledních čtrnáct dní už jsem docela dobře spal. Z jediného důvodu - viděl jsem, kde se pohybuje Kladno, proto jsem byl klidnější," narážel Růžička na to, že i kdyby jeho svěřenci zápas s Litvínovem nezvládli, skupinu o udržení by už mohli odehrát v klidu, jelikož do baráže stejně spadne Kladno s Chomutovem. „Před dvěma lety jsme měli před začátkem play outu jen tři, čtyři body náskoku na předposledního a to jsme byli hodně zpocení."

Nyní podobné starosti řešit nemusí, naopak svůj tým bude chystat na předkolo proti Pardubicím. Vítá Růžička, že Slavia narazí právě na Východočechy a ne na Vítkovice, které rovněž byly do poslední chvíle ve hře? „Je mi to úplně jedno, neřeším to. Jsem rád, že jsme vyhráli a teď se půjdu vydýchat. Potřebujeme v Pardubicích vyhrát jeden zápas ze dvou."