Článek
Zdravotně jste v pořádku?
Ano, ale poslední týden byl pro mě hektický. Letěl jsem do Chabarovsku a po třech dnech zase zpátky. To je nějakých dvacet tisíc kiláků v letadle za pár dnů. Plus všechno sbalit, odvézt domů... Bylo toho docela dost.
Měl jste i jiné možnosti než Liberec?
Byly tam, ale rozhodl jsem se takhle. Cítil jsem, že si od Ruska potřebuji odpočinout. Mluvil jsem s Filipem Pešánem a věděl jsem, že mě tady chce a je tady o mě zájem. Jediná volba pro mě byla vrátit se do Liberce.
I proto, že je momentálně první?
To pro mě nehraje roli. Je jedno, jestli je první nebo poslední, vždy bych se asi rozhodl stejně. Je tady organizace na nejvyšší úrovni v Česku, s těmi nejvyššími cíli.
Podepsal jste smlouvu na tři roky, vydržíte v Liberci tak dlouho?
To nikdo neví, jak dlouho tady budu. Určitě to však nebude jako minulou sezonu, kdy jsem se vracel na pár měsíců. Tehdy to nebylo úplně šťastný. Je lepší, že teď tady mám, nechci říkat nějakou jistotu, ale můžu tady být dýl a soustředit se na svou práci.
V případě, že delší dobu zůstanete, Filip Pešán na vás chce stavět tým. To by vám vyhovovalo, ne?
Krásně se to poslouchá. Každému hráči tohle vyhovuje, ale musím mu to vrátit na ledě. Když mu to nebudu na ledě vracet, tak to postaví směle na někom jiném. Je to závazek.
Rusko je už uzavřená kapitola?
Doufám, že ne. Ale bude to teď těžší se tam zpátky dostat, když jsem dvakrát po sobě odešel v půlce sezony. Doufám, že uděláme v Liberci nějaký úspěch a uvidíme, co se stane potom. To je teď předčasný řešit.
Proč jste v Chabarovsku skončil?
Rozhodl jsem se po posledním tripu, ale to rozhodnutí ve mně zrálo už delší dobu, nebylo to ze dne na den. Něco ve mně mi říkalo, že bych se měl vrátit sem, kde mě to zase bude bavit a kde nebudu na stadion chodit z povinnosti. Měl jsem i nějaké zranění, s trenérem jsem měl nějaké nedorozumění, moc se nám nedařilo, proto jsem se rozhodl pro takovou změnu. A v březnu se nám narodí druhá dcera, doma bude potřeba pomoci. Takže stejně bych chtěl být příští rok tady, jen jsem to trochu urychlil.
Když mluvíte o nedorozumění s trenérem, podobně to měl v Chabarovsku i Marek Kvapil, který přišel z Amuru do Liberce právě před rokem.
Teď tam je jiný trenér, podobný to ovšem je.
Můžete naznačit, co se stalo?
Nerad bych to pitval, ale nedostával jsem prostor, jaký mně byl řečen, když jsme tam šel. Dělali mě tam jako prvního centra a poslední tři zápasy jsem hrál jako čtvrtý centr nebo i čtvrté levé křídlo. Už toho bylo moc.
Takže jste skončil na váš popud?
Ano, sám jsem přišel jako první, že bych rád ukončil smlouvu.
Jak těžké je rozvázat kontrakt uprostřed sezony?
Nebylo to lehký, samozřejmě mě nechtěli jen tak pustit, nakonec jsme se dohodli. Pro ně taky nemělo smysl držet hráče, který tam nechce hrát.
Proč jste za Amur odehrál jen deset zápasů?
Ze začátku to všechno vypadalo dobře. Po třech týdnech jsem si ale udělal něco s kolenem a byl jsem měsíc mimo hru. Pak jsem se na pět zápasů vrátil a dostal jsem pukem do nohy a měl jsem zlomenou kůstku. Další čtyři týdny jsem byl bez hokeje. A do toho všeho se tam začalo všechno trochu bortit. Jsem rád, že je to za mnou.
Vím, že je to těžké zpětně hodnotit, ale nelitujete teď toho angažmá?
Určitě ne, každá zkušenost je dobrá. Zase vím, že ne všechno je tak super, jak se ze začátku zdá. Zase jsem o něco chytřejší.
Z KHL znáte ještě Magnitogorsk, se kterým jste v roce 2016 vyhrál Gagarinův pohár. Můžete Chabarovsk s Magnitogorskem porovnat?
Chabarovsk je samozřejmě hezčí. To je krásné město. Dvacet kiláků od čínských hranic, velká řeka Amur, je tam i česká restaurace. Fakt krásný a čistý město, plno parků, hodně vyžití pro rodinu, z téhle stránky to bylo všechno super. Ale hokejově je to o něčem jiném.
Překvapilo vás tam něco po hokejové stránce?
Nedařilo se a nic se neměnilo, jako kdybychom byli první, žádný změny. Furt jsme hráli jeden a ten samý hokej, jedno, jestli jsme hráli s prvním nebo posledním týmem. To mě docela překvapilo.
Jak se těšíte na to, že teď si odpočinete od dlouhého létání?
Bylo to trochu náročný, ale mně letadlo nevadí. Spíš časový pásma. Chabarovsk je od Moskvy sedm hodin, to bylo hodně těžký. Ale tady sedneme do autobusu a pojedeme pět šest hodin do Zlína nebo do Třince. Mně je tohle ale jedno. Jsem rád, že jsem doma.
