Článek
"Chvíli mi ještě potrvá, než se dostanu do optimální kondice. Ruce a nohy mě pořád neposlouchají, jak bych si představoval. Určitě ale všechno během dvou až tří týdnů doženu,“ slibuje mistr světa z roku 2002 a trojnásobný účastník olympijských her.
Petrovický loni působil v Dynamu Riga, do KHL se mu ale už nechtělo. „Jsem z Trenčína a táhlo mě to na stará kolena blíž k domovu. Proto jsem se trochu déle rozhodoval, kde budu působit. Připravoval jsem se střídavě s Duklou či s kluky, kteří se chystali na NHL. Až do doby, než jsem minulý týden dostal nabídku z Brna. Přišla mi vhod. Už když jsem tady byl v létě se synem na turnaji, říkal jsem si v duchu, že by nebylo špatné tu zakotvit,“ usmívá se Petrovický, který v minulosti odehrál osm sezón v NHL, v níž oblékl dresy pěti klubů.
Do Komety přišel s velkými ambicemi. „Jako každý správný hokejista sním o titulu. Teď to ovšem ještě není na pořadu dne, sezóna bude dlouhá a namáhavá,“ ví dobře. Jako mladík se radoval s Duklou Trenčín z prvenství ještě v československé federální soutěži už v roce 1992.
Od té doby se hokej hodně změnil. „Na ledě to bolí čím dál víc. V mém věku už není snadné měřit se s takhle silnými, mladými a krásnými chlapci,“ smál se.
Z fandů Komety je doslova unešený. „Jsou fantastičtí, atmosféra v hale byla v neděli při zápase s Boleslaví dokonalá. S takovou podporou se hraje báječně. A díky nim se mnohem lépe vyrovnávám se všemi těmi šrámy, které jsem už stihl utržit,“ ukazuje si na modřiny v obličeji. „Už jsem poslal domů přes počítač fotky. Ať rodina vidí, jak tvrdě zase pracuju,“ culí se neustále dobře naladěný Petrovický.
V Brně přebývá zatím na hotelu. „Brzy mám dostat byt. Ale rodina se za mnou stěhovat nebude. Děti chodí v Trenčíně do školy a věnují se i jiným aktivitám. Na Moravu je to ale blízko. Budu moc rád, když jim to občas vyjde a přijedou se na některá utkání do Brna podívat,“ těší se.
