Článek
Podle informací Práva je nadpoloviční většina klubů nejvyšší domácí soutěže připravená tento návrh podpořit. Majitelé a manažeři ho totiž vnímají jako ekonomickou ochranu svých klubů. Na své straně už mají i ředitele extraligy Josefa Řezníčka. "Tohle opatření dává klubům jen dvouletou možnost, aby se z vzpamatovaly a ochránily si investice," řekl pro Českou televizi Řezníček.
Účastníci extraligy se k návrhu mají vyjádřit do poloviny května s tím, že výkonný výbor Českého hokeje následně rozhodne o herním modelu soutěže pro další období.
| Došlo by k úpravě play off: |
|---|
| S cílem zajistit sportovní motivaci pro co nejvíce klubů v co nejdelším období by v sezonách 2020/21 a 2021/22 současně došlo k úpravě vyřazovací části – do čtvrtfinále play off by postupovala čtyři nejlepší mužstva, zatímco celky na páté až dvanácté příčce by se střetly v předkole. |
„Jak jsem zásadně proti uzavírání extraligy a nelíbí se mi ani rušení sestupu, tak nastala naprosto mimořádná situace a další dopady koronavirové krize nelze zatím ani predikovat," uvažoval Řezníček a připomněl, že v nadcházejících dvou sezonách by do nejvyšší soutěže mohl vždy postoupit bez jakékoli prolínací soutěže vítěz první ligy. Za předpokladu, že splní licenční podmínky.
„Ještě v únoru bych hlasoval pro baráž, ale v této nejisté době bych soutěž skutečně uzavřel. Čekají nás extrémní tlaky na náklady, rozpočty půjdou hodně dolů a to, že se nebude sestupovat, by skutečně mohlo situaci pomoct uklidnit. Na rovinu přiznávám, že pokud na uzavření přijde debata, budu to podporovat a myslím, že nebudu jediný," přiznal otevřeně majitel mladoboleslavského klubu Jan Plachý.
Současná situace přináší ze všech stran nejistotu a obavy o finanční stability hokejových klubů. „První dva roky jsou nesestupové z toho důvodu, aby se extraligová mužstva stabilizovala a vyhranily se kádry," dodává Řezníček.
Jenže zatímco se ve všech oblastech lidské činnosti očekává nutné snížení počtu hráčů na trhu, protože některé firmy problémy prostě neustojí. Ale v českém hokeji má být krizovým vývojem naopak navýšení dalších účastníků elitních lig.
Jak budou reagovat hráči?
Když se myšlenka uzavření extraligy objevila letos v lednu, ozvali se proti ní hlavně hráči, že chtějí zachovat nejvyšší soutěž otevřenou a potřebují nad sebou bič sestupu. Hvězda extraligy Milan Gulaš dokonce mluvil o tom, že majitelům jde jen o vlastní klid. Doba, ve které se tehdy debata vedla, byla ale úplně jiná. Koronavirová krize všechno úplně otočila.
Některé kluby v extralize i první lize skutečně mohou velmi brzy balancovat nad propastí krachu. Peníze tedy ušetřit potřebují z existenčních důvodů. Je tam však jedno veliké ale. Nikdo totiž není schopen garantovat, že právě takový finanční efekt bude mít zrušení sestupu.
Sport se určitě po odeznění pandemie změní a návrat k normálu nemusí logicky znamenat cestu zpátky do dob hojnosti. Hokeji by mohla svědčit určitá redukce hráčských platů i dalších výdajů, obecně řečeno konec finanční spirály.
Takže je ke zvážení, jestli by extralize i první lize spíš neprospěl menší počet účastníků, než svazem aktuálně navrhovaná megalomanská čísla 16 týmu v extralize za dva roky a dokonce 19 v první lize už letos na podzim.
