Hlavní obsah

Rekordman je zpět! Asi by bylo divné, kdybych nebyl malinko nervózní, přiznal Růžička

Oceláři sice opět padli, ale dočkali se vytouženého comebacku. Poprvé v sezoně naskočil útočník Martin Růžička. Naposledy Třinci na ledě pomohl v dubnu k mistrovskému titulu, od té doby laboroval s operovaným ramenem. „Bylo to dlouhé, jsem rád, že jsem zpátky s kluky,“ řekl po prohře 1:2 v prodloužení na ledě Liberce.

Přihlaste se a sledujte exkluzivní videa z Tipsport extraligy
Přihlásit se

Liberec-Třinec, třinecký Růžička šanci neproměnilVideo: Tipsport Extraliga / BPA

Článek

21. kolo: Liberec - Třinec1/7

Přihlaste se a sledujte exkluzivní videa z Tipsport extraligy
Přihlásit se

Jak jste se po dlouhé pauze cítil?

Cítil jsem se docela dobře. Upřímně jsem to čekal horší. Ale návrat mi trochu znepříjemnila ta moje šance na konci. Ale tak to prostě je.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Zleva Martin Růžička z Třince a Tomáš Galvas z Liberce

V závěru jste se ocitl sám před gólmanem Kváčou a mohl rozhodnout o třech bodech.

Nepovedlo se mi udělat kličku do bekhendu, kterou jsem zamýšlel. Možná jsem si toho na sebe vzal hodně. Přece jen jsem sedm měsíců nehrál. A ten klid, i když by tam měl být, asi nebyl takový, jako kdybych hrál pravidelně. Ale na to se nemůžu vymlouvat. Tak to prostě je a gól z toho nepadl. Ale mrzí to, mohlo to dopadnout diametrálně jinak.

V extralize jste toho zažil hodně, nebyl jste tentokrát vzhledem k okolnostem před zápasem trochu nervózní?

Malinko asi jo. Kdybych nebyl, tak by to asi bylo něco divného. Hlavně jsem se hodně těšil, že tam budeme s kluky válčit spolu. Nebylo mi to jedno. Cítil jsem, že se jim úplně nedařilo. Jsem rád, že tam jsme zase všichni společně a můžeme válčit.

Byla rekonvalescence o to těžší, že se Třinci nedaří?

Samozřejmě. Člověka pořád tak nějak trápí, že nemůže naskočit a nemůže pomoct. Ale zase zdraví má člověk jenom jedno. Rameno dostalo v play off kouř a byl jsem za to odměněn tím, že jsem nemohl na led dřív. Upřímně, po operaci jsem si myslel, že v září, v říjnu budu hrát, ale prostě nešlo to. Zranění bylo delší, takže to nebylo úplně jednoduché. Musel jsem být trpělivý a čekat, až se do toho dostanu, až rameno trochu povolí, posílí se. A dnes v Liberci nastal čas naskočit.

A už jste na sto procent fit, nebo jste návrat malinko urychlil?

Jsem na sto procent.

Váš poslední zápas za Třinec byl zlatý, nyní jste po prohře s Libercem spadli až na poslední místo.

Tak to někdy v životě bývá. Dostali jsme se tam sami a teď se z toho musíme samozřejmě sami vyhrabat. Ale myslím si, že dnešním výkonem se nemusíme vůbec za nic stydět. Věřím tomu, že jsme na dobré cestě. Zápas byl z naší strany skvělý. Dělali jsme, co jsme si řekli. Nevyšlo to, což tak někdy bývá. Máme se od čeho odrazit. Někdy odehrajete dobrý zápas, a nejste odměněni. Ale už jsme si xkrát vyzkoušeli, že víme, jak dojít na vrchol, víme, jak hrát. A musíme v tom pokračovat.

Představuje to pro vás velkou motivaci?

Přesně tak. Každý potřebujeme nějakou motivaci a my to jako motivaci i bereme. Chceme být zase úspěšní. A že jsme momentálně poslední? Tak to je. Je to zase pro nás další zkouška. Zkoušek jsme za x let měli hodně. Věřím tomu, že se z toho společně dostaneme.