Článek
Po brzkém gólu v 1. minutě jste se marně prokousávali před hradeckou defenzivu. Porazil vás soupeř vaší oblíbenou zbraní, kdy se zatáhl a hrál jednoduše?
Celkem to tak bylo. Není nic příjemného inkasovat při prvním střídání. Trochu je to dostalo na koně. Ale není to nic, co by zápas rozhodlo. Stále zbývalo 59 minut a 30 vteřin do konce. Ale za stavu 2:0 už se neměli kam hnát, hru kontrolovali. Stejně jako my, když vedeme. Ono to pak opticky vypadá, že vás soupeř tlačí. Takže tentokrát obraz hry vypadal obráceně.
Poprvé ve finále jste ani jednou nevyzráli na Matěje Machovského. Může to nahlodat vaši psychiku pro další utkání?
Machy určitě chytal výborně, taky že má nulu. Ale psychicky nás to rozhodně nesrazí. Jsme dospělí. Kdybychom se s prominutím podělali z toho, že jsme nedali gól, tak nemáme ve finále extraligy co dělat. Házíme to za hlavu.
Takže prohru nebudete nějak výrazně rozebírat?
Má to dvě roviny. Kdo se nepoučí z vlastních chyb, je pitomec. Viděl bych to tak, že se podíváme na video, ukážeme si, kde se staly chyby. Ale abychom se utápěli v tom, že jsme měli udělat tohle a támhle něco jiného, to nemá cenu.
Vedeme 3:2, jedeme domů, co víc si přát, říká Daniel Voženílek. Popěvek? Jsem s ním v pohodě, je dobrej!Video: Sport.cz
V extraligovém play off ještě nikdo nepředvedl otočku z 0:3 na zápasy. Nepřišlo za tohoto stavu trochu polevení, že už se ten poslední krok nějak zvládne?
Neřekl bych. Sice jsme vedli v sérii 3:0, ale nemuselo to tak být. Od začátku jsme čelili velmi dobře připravenému týmu. Kdyby nám někdo před sérií řekl, že po pěti zápasech povedeme 3:2 a že na šestý pojedeme domů, budeme za to rádi. Přijde mi, že se Hradec dost podceňuje. Ve finále není náhodou. Okolí to vnímá asi tak, že po vyřazení Sparty a Pardubic bude tenhle soupeř jednoduchá záležitost, ale my moc dobře víme, jak silný Hradec je. Ne náhodou vyhrál na konci základní části tolik zápasů, vyřadil výborný Liberec a dostal se do finále přes druhé Vítkovice.
Je pro třineckou partu velký nezvyk prohrát dvě utkání po sobě? V jízdách za posledními třemi tituly se to stalo jedinkrát, v semifinále s Plzní v roce 2019.
Upřímně play off je tak dlouhé, že už ani nevím, jak probíhaly předchozí série a jak šla utkání po sobě. Něco jiného je základní část, prohrát pár zápasů tam, něco jiného je hrát finále proti výbornému týmu. Do dalšího duelu půjdeme připravení a budeme chtít vyhrát.
A přijde třetí šance na to zvednout nad hlavu mistrovský pohár. Ustojíte tlak?
Podle mě je při všech utkáních tlak stejný. Po zápase nad takovými věcmi nepřemýšlím. Máme v týmu nějaký věk, už dost zkušeností. Kdybychom si připouštěli tlak, tak nemůžeme hrát finále.
