Článek
Vítězstvím nad Kometou jste zlomili sérii šesti proher. Jaká je to úleva?
Velká. Spoustu zápasů jsme dřív vyhrávali o gól, teď jsme jich několik podobným způsobem prohráli. Ale snažili jsme se zůstat pozitivní, najít ztracenou důvěru a otočit to zpátky na svou stranu. Tohle vítězství moc pomůže, abychom se před play off naladili na správnou vlnu.
Jak si zatím zvykáte na Tipsport extraligu?
Snadné to není. Na univerzitě jsem patřil k nejstarším, tady silově trochu ztrácím. Měřím sice 193 centimetrů, ale to samo o sobě nestačí, potřeboval bych ještě nabrat nějakou svalovou hmotu. Extraliga je víc svázaná taktikou, je těžké pobrat všechny pokyny. A není to tak ulítané jako v zámoří.
Mazura zatím v extralize zapsal devět bodů (4+5), takhle se prosadil proti rodným Pardubicím.Video: Tipsport Extraliga / BPA
Jaké bylo prosincové rozhodování o tom, že se po devíti letech vrátíte do Česka?
Složité. V zámoří jsem strávil dlouhé roky, mám tam spoustu kamarádů. Po hokejové stránce mi tahle sezona také celkem vycházela, ale jako týmu se nám přestalo dařit. Navíc jsem nesouhlasil s nějakými kroky trenéra, měli jsme jiný pohled na hokej a problémy jsme viděli každý jinde. Respektoval jsem to, ale už jsem cítil, že potřebuju změnit prostředí. Chtěl jsem najít nějaké místo, kde si budu moct uhrát solidní pozici a dál se individuálně zlepšovat. Řešil jsem nějaké zahraničí nebo i jiné celky v extralize, ale Boleslav mi dávala největší smysl.
Limitovalo vás nějak při hledání nového týmu, že ještě nemáte zkušenost z profesionálního hokeje?
Po pravdě trochu jo. Nejsem ozkoušený a vedení chce radši zalepit díru někým prověřeným, což chápu. Na druhou stranu já nejsem drahý hráč, není na mně moc co ztratit. (usmívá se) Extraligu jsem sledoval a věřil jsem si, že na ni budu stačit. Zatím si ještě trochu zvykám a držím se možná drobet zpátky. Raději puk odehraju dřív, nedovolím si tolik věcí. Ale to se snad zlepší.
Mladoboleslavský útočník Tomáš Mazura
Proč vás lákalo odejít do zámoří už v patnácti letech?
Hlavně kvůli propojení školy se sportem. V Pardubicích jsem chodil na víceletý gympl. Zvládal jsem ho celkem v pohodě s dobrými známkami, ale bylo těžké stíhat to se zápasy i tréninky, protože systém v Česku tomu prostě není přizpůsobený. To je v Americe úplně jinak.
Jak brali vaše rozhodnutí rodiče?
Mamka to trochu oplakala, ale naprosto mě podporovali. Oba se mnou projeli několik škol a nakonec jsme vybrali Kimball v Minnesotě. Ničeho nelituju. Chtěl jsem se naučit jazyk, poznat nové lidi a vystudovat kvalitní školu, což se podařilo.
V úterý Mazura parádně asistoval u trefy Rekonena.Video: Tipsport Extraliga / BPA
Studium pro vás tedy bylo v zámoří důležitější než hokej?
Primární motivací bylo hlavně se dobře připravit na život. Ale ve výsledku jsem dával škole i hokeji stejné úsilí. Jasně, že když jsem jako malý chodil na zápasy Pardubic, tak jsem snil o tom, že si třeba jednou zahraju NHL nebo extraligu. Ale kdyby se to nepovedlo? Díky tomu, že jsem se tak moc soustředil i na studium, bych z toho rozhodně nebyl zklamaný do konce života.
V jednu chvíli jste ovšem nebyl daleko od toho, abyste s hokejem seknul.
To je fakt. Poté, co jsem v roce 2019 prošel draftem a začal jsem si říkat, že to s hokejem třeba někam dotáhnu, jsem zase spadl na zem. Přišel covid, takže se soutěže zastavily. Navíc jsem do Ameriky nedostal víza, tak jsem šel na rok do Finska, jenže mě na dlouho zabrzdilo zranění. V součtu jsem za dva roky odehrál asi dvanáct zápasů. V tu chvíli jsem si nejvíc uvědomil, jak je škola důležitá. Už jsem začal přemýšlet, co bych chtěl dělat za práci. Dokonce jsem přes léto vyrazil na pracovní stáž do Paříže, kterou mi zařídila starší ségra, která pracuje v jedné e-komerce firmě.
Tomáš Mazura v dresu Mladé Boleslavi
Nad jakým zaměstnáním jste tedy uvažoval?
Studoval jsem ekonomiku, takže bych se vydal tímto směrem. Spousta kluků začne dělat finančního poradce nebo jdou do banky. To by mě asi taky bavilo, dělat třeba obchoďáka. Je to živější než jen sedět u počítače. Teď jsem rád, že jsem se v hokeji nakonec prosadil, ale v budoucnu se mi diplom určitě může hodit.
Když se ohlédnete, co vám devět let v zámoří celkově dalo?
Hlavně spoustu mentální síly. Prožil jsem hezké chvíle, ale i spoustou těžkých, které člověka posílí nejvíc. Jsem připravený na náročné momenty, poradím si s nimi a nemusím hned utíkat.
Tomáš Mazura si užívá děkovačku po výhře nad pardubickým Dynamem.
Jaké bylo ve 20 letech sledovat vrstevníky, kteří už se prosazují do nejvyšších soutěží, zatímco váš vývoj byl pomalejší?
Vybral jsem si svou cestu a ničeho nelituju. Jasně, mohl jsem tu zůstat, probojovat se do extraligy a brát v devatenácti slušné peníze. Ale už spoustě kluků se stalo, že v tomhle věku naskočili extraligy, jenže nedostali větší prostor a ve výsledku je to mnohem víc zabrzdilo, protože si přestali věřit.
Ve výsledku vám tedy nemusí vadit, že jste byl v NCAA trochu mimo radar českých fanoušků.
Vůbec. V Česku je to sice celkem neznámá soutěž, ale třeba Jáchym Kondelík s Jakubem Sirotou, kteří odsud taky přišli do extraligy, dokazují, že má svou kvalitu. Nebo Jakub Dobeš, se kterým jsem si v Omaze krátce zahrál. Jasně, můj progres byl pomalejší, rozvíjel jsem se vlastním tempem a první výplaty dostávám až teď. Na druhou stranu na mě nebyl žádný tlak a vždycky jsem měl zadní vrátka. Až mi hokej přestane dávat smysl, můžu využít své zkušenosti a konexe a najít si lepší práci.
