Hlavní obsah

Příběhy cizinců v Kometě. Finskou legendu zaujal kravál, Kanaďan porazil rakovinu

Aktualizováno

I ti nejmíň zainteresovaní fanoušci hokejové Komety v těchto dnech skloňují jméno nečekaného finského hrdiny v play off. Brněnské hráče, které čeká v pátek pátá finálová partie v Pardubicích, gólově táhne Arttu Ilomäki, jenž k vyrovnání finále na 2:2 na zápasy přispěl v úterním čtvrtém klání čtyřmi trefami a celkově jich má ve finále už šest. Cizinci jsou v moderní historii nedílnou součástí Komety, Sport.cz vybral čtyři zajímavé příběhy zahraničních hráčů v Brně.

Foto: Profimedia.cz

Finský útočník Sami Kapanen na MS 2001 v Německu.

Článek

Sami Kapanen

Tento zápis vypadá v kontextu tehdejší úrovně brněnského klubu v životopise finské legendy trochu nepatřičně. Ikonický forvard s více než devíti sty starty v NHL si v roce 1994 zahrál semifinálový zápas play off první ligy za Kometu proti Slavii.

V zádech měl přitom parádní sezonu s účastí na olympiádě v Lillehammeru, kde slavil s Finském bronz a skvělý rok v domácí soutěži za Kuopio, kdy byl ve dvaceti jedním z nejproduktivnějších hráčů ligy.

Ještě pár týdnů po anabázi v Kometě vybojoval se svou reprezentací stříbro na mistrovství světa a hned rok poté dopomohl Finsku k prvnímu zlatu v historii na světovém šampionátu.

Zpět ale k brněnskému epizodnímu angažmá šikovného forvarda.

Na jih Moravy zamířil spolu se svým parťákem Pekkou Tirkkonenem na semifinále se Slavií, v němž se hrálo i postup do nejvyšší soutěže.

„Chtěl jsem se rozehrát a absolvovat pár utkání před mistrovstvím světa. Už si přesně nepamatuji, kdo mně a Pekkovi zavolal, jestli bychom neměli zájem si zahrát za Kometu. Dodnes na to ale vzpomínám jako na skvělou zkušenost,“ vyprávěl po letech Kapanen pro web Komety a dodal: „Fanoušci byli neskutečně hlasití, stejně jako vždycky. Pamatuju si, že byli nespokojeni s výroky rozhodčích a házeli na led tenisáky, papírové role a plechovky od piva.“

Finové naskočili do jediného zápasu a nebodovali. Kometa prohrála semifinále se Slavií 0:3 na zápasy, do extraligy se vrátila až o rok později.

„Ti kluci nám moc nepomohli. Možná to brali spíš jako výlet. Navíc jsme s Finy nemohli ani tak dobře komunikovat. Na Kapanenovi už ale tehdy šlo vidět, jak je to šikovný hokejista,“ ohlížel se legendární brněnský hokejista a tehdejší trenér Rudolf Potsch za angažmá finských reprezentantů.

Kapanen svůj potenciál později rozvinul na maximum a v NHL v dresech Hartfordu, Caroliny a Philadelphie odehrál přes devět set zápasů.

V Brně se mimochodem mihnul ještě jednou, v létě 2017 se se svým Kuopiem představil v roli trenéra na ledě Komety v Lize mistrů. A jeho tým prohrál 2:3 v prodloužení.

Sasu Hovi

V Kometě se dosud objevilo osm finských hokejistů, největší stopu ale zanechal jednoznačně brankářský šoumen Sasu Hovi. Pouze 175 centimetrů vysoký, ale mrštný brankář boural stereotypy o chladných Seveřanech, vždyť fanoušky si získal pro svou otevřenost a legendární děkovačky na finskou polku.

Jeho životní příběh je vůbec nevšední a na tři roky ho zavál do Brna, jemuž pomáhal etablovat se na extraligové mapě poté, co se tam klub po dlouhých letech vrátil.

„Už když jsem šel do Brna, věděl jsem, že tam bude skvělé publikum. A já jsem právě potřeboval pomoc od diváků. Vždycky jsem chytal s emocemi, s adrenalinem,“ vyprávěl po letech česky Hovi, jenž si zahrál taky za Vsetín, Slovan Bratislava nebo Znojmo.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Sasu Hovi byl v raných letech Komety v extralize neodmyslitelnou součástí brněnského klubu.

Do Komety přišel usměvavý blonďák na podzim 2009 při nováčkovské sezoně brněnského celku v extralize. Postupně přechytal Jiřího Trvaje a týmu notně pomohl k pohodlné záchraně v soutěži. Sezonu nato už byl jedničkou, ale ani svými spolehlivými výkony nedokázal mužstvo dostat do play off.

V roce 2012 zažil senzační a nečekanou jízdu Komety z osmého místa po základní části a předkola až do extraligového finále, v němž Brňané podlehli Pardubicím 2:4 na zápasy. Parádní tažení sledoval pouze ze střídačky, bránu Komety si pro sebe totiž uzmul ve vynikající fazoně chytající Trvaj.

Po stříbru v extralize nabrala Hoviho kariéra nečekaný směr, odložil betony a vydal se studovat matematiku. Po roční pauze se k hokeji na poslední sezonu vrátil do Znojma, pak už ale definitivně brankářskou kariéru uzavřel.

Úspěšně se vrhl na podnikání a nebyl by to on, aby opět nepřekvapil. To když se stal v roce 2016 asistentem trenéra turecké hokejové reprezentace. Nyní je už roky skautem Seattle Kraken v NHL.

Peter Mueller

Trefit se do posily z Ameriky se někdy rovná výhře v loterii. O tom něco ví i v Kometě, první Američan Baron Becker odehrál v Brně v roce 2008 pouhé tři zápasy a následně ukončil kariéru, fiaskem skončilo i o sedm let později angažování amerického beka Dana Spanga, který v Brně odkroutil pod Aloisem Hadamczikem osm duelů, než se s ním klub rozloučil. Do třetice ale lov v amerických vodách Kometě vyšel. A tentokrát našla drahokam.

V roce 2018 angažovala Petera Muellera. Vousáč z Minnesoty, který v dresech Phoenixu, Colorada a Floridy odehrál v NHL takřka tři sta zápasů, měl Kometu ve svých třiceti dotáhnout ke zlatému hattricku.

Do té doby platil po odchodu z NHL za hokejového cestovatele, vždyť za pět let vystřídal čtyři štace: švýcarský Kloten, švédské Malmö, Providence v zámořské AHL a rakouský Salcburk.

Až v Kometě ale našel svou osudovou destinaci. Zlatý hattrick s ní v roce 2019 nevybojoval, ale hned se zařadil mezi nejplatnější členy týmu.

Při prvním angažmá vydržel v Kometě čtyři roky, kdy na jedné straně patřil mezi nejproduktivnější hráče v extraligy, a v roce 2021 dokonce kanadské bodování soutěže jako první cizinec ovládl, ale brněnskému celku se nevedlo.

Kromě roku 2019 nedokázal postoupit ani do semifinále…

V roce 2022 pak nastalo překvapení, po vyřazení v předkole play off s Libercem se Mueller rozhodl vyslyšet vábení Vítkovic a do tehdy ambiciózního ostravského celku přestoupil.

Foto: Profimedia.cz

Brněnský útočník Peter Mueller.

O necelý rok později rozhodující trefou v šestém čtvrtfinále v dresu Vítkovic vyřadil právě Kometu a od brněnských fanoušků si vyslechl své.

V Ostravě ale nebyl spokojený on ani jeho rodina a i ve Vítkovicích skončil předčasně, minulou sezonu dohrál v německém Wolfsburgu.

Po anabázi v Německu byl zkraje tohoto ročníku bez angažmá, než se v říjnu ozvala Kometa. Mueller neváhal a do Brna přišel za podstatně skromnějších podmínek než dřív.

„Jsem strašně rád, že mohu být zpátky a hrát před těmito fanoušky v této aréně. Rád bych tady zůstal do konce kariéry. Město a klub pro mě a mou rodinu hodně znamená. Jsem v Brně šťastný,“ vyznal se po návratu Mueller.

A na jihu Moravy se mu veškerou pachuť po nečekaném dva roky starém konci povedlo smýt. Do Komety přišel neméně produktivní jako předtím, ale k tomu přidal i výraznější týmové pojetí.

Stal se tak jedním ze základních kamenů k nečekané cestě brněnského celku do finále. Nyní může jeho příběh v Kometě dostat zlatý punc. Přestože má Mueller obdivuhodnou kariéru, zatím nikdy neslavil titul. Dočká se v následujících dnech se svým osudovým klubem?

Brandon Davidson

Mueller si po svém návratu do Brna zvolil na dres číslo 86 místo své klasické 88. To proto, že toto číslo už měl na dresu kanadský obránce Brandon Davidson, který do Brna přišel v létě. Za nenápadným, ale spolehlivým třiatřicetiletým bekem Komety stojí pozoruhodný příběh.

Zadák draftovaný Edmonton Oilers do NHL se totiž v prvním roce mezi dospělými  v dresu Oklahomy na farmě Edmontonu v AHL v roce 2012 dozvěděl zdrcující zprávu, při rutinní kontrole mu diagnostikovali rakovinu varlat.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Brandon Davidson (na snímku vlevo) se s Markem Ďalogou (vpravo) radují z postupu do finále přes pražskou Spartu.

Talent Edmontonu tehdy musel přerušit kariéru a podstoupit chirurgický zákrok na odstranění varlete a chemoterapii.

„Byla to emotivní záležitost a bylo těžké dostat se zpátky psychicky i fyzicky. Chemoterapie mě vyčerpávala. Neměl jsem energii,“ líčil později Davidson pro Edmonton Sun, jemuž naštěstí léčba zabrala.

Ještě v téže sezoně pak kanadský zadák ukázal, jak pozoruhodně silnou vůli má. Přestože zhubl skoro deset kilo, vrátil se rychle do posilovny a začal se připravovat na návrat k hokeji.

„Bojoval jsem s tím, že jsem neměl žádnou energii, a přemýšlel, jak se dostat přes ten hrb. Měsíc jsem chodil jen do posilovny, než jsem se vrátil na led,“ podotkl Davidson.

Kariéru musel restartovat v dresu Stocktonu až ve třetí nejvyšší zámořské soutěži ECHL, které se přezdívá „pohřebiště profesionálů“. To ale nebyl případ Davidsona, ve Stocktonu si rychle řekl o přeřazení zpět do Oklahomy, za niž odehrál play off. V téže sezoně, kdy mu diagnostikovali rakovinu!

O rok později pak Davidsonův příběh dostal další dojemné vyústění. V dresu Edmontonu debutoval v NHL. V nejslavnější lize světa potom v Edmontonu, Montrealu, New York Islanders, Chicagu, Calgary, San Jose a Buffalu odehrál skoro dvě stě zápasů, než se v roce 2023 přesunul do Švédska.

V minulé sezoně neuspěl s Rögle ve finále švédské ligy, o titul bojuje i při své premiérové sezoně v Kometě v české extralize. Zažije v Brně jeho pozoruhodná kariéra další vrchol?