Článek
Svěřenci kouče Vlacha se zásluhou Lešky dostali v šestém utkání série do vedení už po pětadvaceti vteřinách hry, pak však vyklidili pole a Třinec po zbytek první třetiny jednoznačně dominoval. Jen zásluhou Sedláčka, jenž si v úvodní dvacetiminutovce připsal devatenáct zásahů, a zmařil několik tutovek Ocelářů, Zlín neinkasoval. „Z třinecké strany to byl fakt fofr. Jenže my jsme ten řetízkáč přežili, což bylo nejdůležitější," oddechl si zlínský brankář.
Od druhé třetiny už tlak domácích polevil a i hosté začali hrozit. „Nevím, co se s nimi (s Třincem) stalo, jestli se naštvali, ale přestali hrát," všiml si Sedláček, čehož jeho spoluhráči využili a ještě necelých šest minut před koncem drželi zdánlivě pohodlný náskok 4:1. I proto, že se vůbec poprvé v sérii trefil Jaroslav Balaštík. A hned dvakrát.
„Jarda je střelec od pánaboha, dal góly přesně v momentě, kdy jsme to potřebovali," chválil Sedláček a odmítl, že by Balaštíka dlouhá série bez vstřelené branky psychicky deptala. „To vůbec ne, vždyť má zkušeností na rozdávání. Má za sebou NHL, reprezentaci. Prostě ví, kdy přijde jeho chvíle."
Divné. Výhoda domácího prostředí neplatila
Třinec se přesto v závěru vzmohl, dvěma góly snížil na 3:4 a to ještě v poslední minutě selhal sám před brankou kanonýr Růžička. „Ani si nemyslím, že bychom to podcenili. Gól na 2:4 dodal Třinci sílu a začal létat. My už jsme víc nemohli," přiznával zlínský gólman.
„Tak se pozná vítězný tým. Dohráváme to na čtyřech, na kolenou, kluci už nemůžou, ale rozhodla vůle. A taky musím zmínit Petra Čajánka, který tu svou energii hrne na další lidi. To on v tomto směru hraje prim," tvrdí Sedláček, podle kterého není náhoda, že Zlín vyhrál v Třinci všechna tři utkání.
„Venku to je jednodušší, doma totiž od nás všichni něco čekají. Teď se to opět potvrdilo, Třinec vůbec nebyl ve své kůži. Je to divné, ale výhoda domácího prostředí v této sérii prostě neexistovala," uznával brankář a postupu do finále si nesmírně cenil.
Čtvrtfinále byla větší dřina, šlo se proti zdi
„I když je pravda, že čtvrtfinále (proti Vítkovicím) asi byla větší dřina. Šlo o takovou zeď, kterou jsme museli prorazit. Ale klobouk dolů před námi, jak jsme to zvládli s Třincem," říkal Sedláček a plánoval, jak se spoluhráči vyrazí oslavit postup. „Zajdeme na jedno pivo, ale musíme opatrně. Je třeba si dobře odpočinout, je toho na nás hodně a únava se kupí," přiznával a zároveň už začal přemýšlet o svém soupeři v boji o titul.
„Plzeň, to je obrovská ofenzivní síla. Mají Kratěnu, Straku, Kováře ve skvělé formě, jsou nadupaní. Musíme hrát odzadu a doufat, že nám to tam bude padat jako ve čtvrtek," nastiňuje Sedláček taktické plány před úterním startem finále.