Článek
Co jste chtěl po dvou prohrách tentokrát vymyslet?
Na šestý zápas už moc nevymyslíte. Nějakou změnu můžete udělat, ale už toho není moc. My jsme si řekli, že budeme hrát jinak než pátý zápas, který nám v Hradci nevyšel. A hráli jsme jinak. Hráli jsme dobře. A zaslouženě jsme vyhráli.
Jinak znamená co?
Tak, jak umíme. V Hradci jsme hráli jinak, než chceme. Ale dnes to bylo tak, jak jsme si představovali a jak jsme hráli celý rok – disciplinovaně, obětavě.
Co bylo klíčem k titulu?
Bojovnost, obětavost. Maximální zkušenost a maximální chuť vyhrávat. A to mužstvo chce vyhrávat. Vítězný duch je tu velký.
Jak to bylo trenérsky náročné? Nebo to bylo hlavně o hráčích?
Bylo to těžké jako sviňa. Ano, jsou to partneři, protože nejsem car, který by je s prominutím... Řeknu to slušně: který by jim nadával. Důležité je, že jsme to zvládli a tým udělal maximum pro to, abychom byli úspěšní.
Jak se poslouchalo skandování vašeho jména?
Už jsem to tady jednou zažil.
Když fanoušci v polovině února křičeli „Moták ven".
Samozřejmě. Neposral jsem se z toho. Lidé na to mají nárok. Jsem rád, že to dopadlo, jak to dnes dopadlo. Nemám jim to za zlé. A jsem rád, že jich tady tolik přišlo, že nám fandili. Euforie nakonec byla skvělá.
Věřil jste, že to může dojít až tak daleko, když jste klesli na šesté místo v základní části?
Myšlenky jsou v tu chvíli různé. Víte, že máte dobré mužstvo, že máte kvalitní mužstvo... A my jsme v závěrečné fázi základní části zápasy prohrávali o gól, v prodloužení. Věděl jsem, že mužstvo sílu má.
Máte teď vy sílu na oslavy?
Nemám, ale domů nepůjdu.