Článek
„Naším jediným cílem bylo dostat se do play off, což se nestalo," posteskl si vousatý bek, který se jako jeden z prvních hráčů zapojil do přípravy národního týmu před mistrovstvím světa. Sibiru vyřazovací fáze protekla doslova mezi prsty. Ve Východní konferenci měl stejný počet bodů jako čínský Kunlun, jenž však v základní části nasbíral více výher v normální hrací době, což bylo z hlediska postupu klíčové.
„V závěru jsme pořád kalkulovali, kolik potřebujeme bodů. V posledním zápase jsme museli v Jekatěrinburgu urvat všechny tři, vyhráli jsme tam ale až v prodloužení. Zklamání bylo obrovské," přiznal.
Z osobního pohledu si nemohl na nic stěžovat. Po příchodu ze Sparty si v novém týmu vybudoval dobrou pozici a na ledě dostával prostor. V klubu se i rychle zadaptoval. „Měl jsem asi štěstí, že jsem Čech. Pochytával jsem slovíčka a rozuměl jejich humoru."
Po přesunu na Sibiř si obtížně zvykal na krutou zimu. Její bleskový nástup ho dost překvapil. „Během deseti dnů v říjnu klesly teploty z 25 stupňů hluboko pod nulu. Zpočátku je to kouzelné, všude hromady sněhu a vše vám křupe pod nohama. Jenže když to trvá už čtyři měsíce, začnete toho mít plné zuby. Nemůžete se pořádně projít, protože je pořád kolem minus dvaceti, třiceti stupňů. Nedej bože, když ještě začne foukat," popisuje.
V městě našel vše, co potřeboval
Do Ruska si přivezl i přítelkyni, která se během tripů Sibiru nenudila. Spoustu času trávila s partnerkou Poláškova finského spoluhráče Kemppainena. „S Joonasem jsme bydleli ve stejném domě. Naše holky si strašně dobře sedly, procestovaly bez nás skoro celý Novosibirsk," usmíval se 25letý zadák, jenž si město pochvaluje.
„Našel jsem tam vše, co jsem potřeboval. Kino, restaurace i obchody se zdravou výživou," vykládá spokojeně. Postupně pronikl také do tajů ruštiny, přitom ještě před rokem neuměl skoro ani pozdravit. „Po hokejové stránce už není problém, terminologii znám. Když mluvím někde jinde, tak místo pěti ruských slovíček řeknu občas třeba dvě česká a oni mě chápou," culí se.
Stejně jako ostatní spoluhráči hojně využíval služeb osobního řidiče, s nímž si sedl i po lidské stránce. „Jezdit jsem se nebál, ale chtěl jsem, aby přítelkyně byla v bezpečí. Oni si z tří lajn na cestě udělají pět pruhů a všem je to úplně jedno," vysvětluje.
Polášek absolvoval minulý týden v dresu reprezentace oba duely Euro Hockey Challenge s Norskem a věří, že si na třetí pokus konečně zahraje na mistrovství světa. Loni byl svému snu blízko, do Moskvy odcestoval, na soupisku se však nevešel. „Já byl strašně rád, že jsem se tam loni mohl podívat. Vím, o čem to tam je. Šampionát mi sice utekl, ale o to větší mám letos motivaci," dodal.
