Článek
Jak se cítíte po náročné sérii s Pardubicemi?
Teď už v pohodě. Odpočinuli jsme si, jsme nabití na další sérii a těšíme se na ni. Bude to nejtěžší série a doufám, že to zase zvládneme.
Základní části nebyla podle představ, museli jste do předkola a moc se vám nevěřilo. Ozývaly se hlasy, že bez trenéra Varadi to nezvládnete. Jaké jsou pocity teď na startu finále?
Lukáš Sedlák z Pardubic se snaží tečovat puk před brankářem Třince Ondřejem Kacetlem.
To jsou jen takové řeči lidí okolo. My jsme to tak nebrali, máme svou auru v týmu a věřili jsme sami sobě. Že byla cesta do finále taková složitější? Asi to tak mělo být, že jsme si to museli pořádně vybojovat.
Co se vám vybaví, když se řekne Hradec Králové?
Těžký soupeř, hodně bruslivý, urputný a s výbornou defenzívou. Bude to o detailech a o to, kdo bude šťastnější. Musíme tomu jít naproti a budeme to my. Věřím tomu.
Po Pardubicích je to další tým, ve kterém jste působil. Jaké jsou vzpomínky na Hradec?
Hezké. Okusil jsem tam extraligu, odchytal kolem stovky zápasů. Každý klub, ve kterém jsem působil, se nějak zapíše. Čtyři roky jsem tam byl, takže v paměti vzpomínky jsou.
Jsou v Hradci ještě kluci, co vám rádi připomenou hradeckou minulost?
Ten tým se od té doby strašně proměnil. Je to nějakých šest let, jediný, kdo se vrátil zpátky je Boby Jank. Pak je tam ještě Patrik Miškář, se kterým jsme se poznali, a Radek Pilař. To je asi vše.
Miškář dal proti Vítkovicím tři vítězné góly. Budete si na něj dávat extra pozor?
Určitě, je to šikovný kluk. Letos jsem už proti němu hrál, když jsem byl ve Frýdku a on v Jihlavě. Má dobrou střelu, ale my si musíme dát pozor na 95 procent hráčů soupeře.
Kapitán Hradcce Radek Smoleňák rád připomene cokoliv, jste připravený na jeho popichování v brankovišti?
Jo, to je v play off celou dobu. V Pardubicích taky byli kluci – Ráďa (Radil), Zohy (Zohorna), Kousy (Kousal). To je play off, mně to nevadí. Ať si říkají, co chtějí, tohle mi vůbec nevadí (smích).
Sledoval jste druhou semifinálovou sérii?
Sledoval a některé zápasy byly strašně dlouhé. Bylo to vyrovnané, hodně o těch detailech a řekl bych i o tom, ke komu se zrovna ten puk odrazí. Nakonec byl šťastnější Hradec.
Nechtěli jste více Vítkovice? Je to blíž, derby?
Nechaly si to utéct na začátku a musely jet takovou stíhací jízdu. Ukázaly ale charakter tím, že se dokázaly vrátit do série. Smůla pro ně. Vítkovice měly fantastickou sezonu, ale Hradec taky, takže je to vlastně jedno, kdo proti nám stojí.
Pět ze sedmi zápasů Vítkovic s Hradcem Králové se prodlužovalo. Ten šestý se hrál bezmála 139 minut, přemýšlel jste nad tím, co by bylo, kdybyste byl zrovna na ledě?
Já bych se toho nechtěl účastnit. Osobně bych nechtěl prodloužení, ani nájezdy vůbec. Ať se to rozhodne v normální hrací době a je klid.
Bylo vám líto Matěje Machovského a Aleše Stezky v brance?
Bylo mi líto všech hráčů, protože to musí být strašně náročné na psychiku i fyzičku. Ti hráči bruslí furt tam a zpátky a musí se pořád soustředit. A když se udělá chyba, tak ve druhém třetím prodloužení sprintujou zpátky, to musí být náročné. Spíše je obdivuju.
Může hrát roli to, že mají Hradečtí v semifinále za sebou pět utkání, které rozhodlo až prodloužení či nájezdy?
Může se to tak zdát, ale hráči to tak nemají. Začíná finále, nová série, všechno se maže. My jsme taky měli těžké série s Pardubicemi i Spartou, a ještě k tomu předkolo, které oni nehráli. Všechno se maže, začíná nová série, je to od nuly.
Jste v roli favorita? Hradečtí to tvrdí...
Ne, ne. Nefavorizoval bych nikoho. Ve finále jsou teď dva nejlepší týmy soutěže, které si to rozdají. Budu věřit, že budeme my šťastnější.
Uspokojení nehrozí?
Ne, tohle neexistuje! Jdeme krok za krokem, hned první zápas se budeme snažit urvat.
Útočíte na čtvrtý titul v řadě, motivace vám nechybí?
Každopádně ne! Co více, než titul se může v extralize vyhrát? Jdeme si za tím celý tým. Je to vidět, snažíme se všichni bojovat jako jeden.
