Plzeňské prokletí pokračuje. Zastavil se mi čas, smutní brankářský objev

Už takřka od startu utkání bylo jasné, že žádná přestřelka se rozhodně čekat nedá. Malík tak tušil, že musí pochytat úplně vše, jeho spoluhráči se totiž v koncovce trápili. „Jsem už na to zvyklý ze základní části, takových zápasů bylo milion. Věděl jsem, že jedna chyba rozhodne,“ líčil talentovaný brankář.

Z prodloužení nakonec uběhlo jen 28 sekund, když se Fořt dostal k odraženému kotouči a bekhendem ho poslal nechytatelně pod horní tyč. „Perfektně trefené pod víko. Hned jsem přemýšlel, co jsem mohl udělat lépe. Ještě se budu muset podívat na video,“ podotýkal Malík. „Ale bez gólu se holt vyhrát nedá. Bojovali jsme, ale soupeř byl šťastnější,“ mínil.

V dramatické sérii mezi osmým a devátým celkem základní části rozhodovaly detaily. „Nemůžu upřít snahu, bojovnost ani srdce. To všechno tam bylo, ale chyběl nám gól,“ hodnotil i trenér Josef Jandač.

Škoda se však o postup připravila hlavně na vlastním ledě, zejména v prvním duelu byla jasně lepší, ovšem ani jedno utkání nezvládla. „Tam jsme si to podělali,“ tušil kouč. „Určitě se rozhodlo už doma,“ souhlasil Malík.

Syn bývalého obránce Marka Malíka se ovšem po nepovedeném startu série dokázal oklepat a v Boleslavi deptal střelce soupeře. „Věděl jsem, co dokážu. Forma přece nevymizela. A play off mě baví nejvíc, protože jde o hodně. A většinou mi to vycházelo. Tak jsem rád, že jsem to teď potvrdil,“ ocenil svůj přínos.

Plzeňské prokletí v předkole však i přes jeho kouzla pokračuje. Indiáni od covidu vždy zaváhali už na první překážce. Nicméně před sezonou podceňovaný tým nemusí nutně ročník hodnotit jako selhání. „Klobouk dolů před námi. Vůbec jsme to neměli snadné, hrabali jsme se ze dna doprostřed tabulky. O to víc mrzí, že končíme už tak brzy,“ připustil gólman.

„Chtěli jsme jít dál, což se nám s trochou štěstí mohlo podařit. Jsme zklamaní, ale musíme to brát tak, jak to je,“ uvědomoval si Jandač a přidal svůj pohled na celý ročník. „Začátek byl mizerný, sedalo si to dlouho. Po doplnění kádru jsme se zvedali a podávali jsme solidní výkony. Jenže pořád nás trápila koncovka,“ bilancoval zápasy.

Západočeši se tak opírali zejména o výkony jednoho z největších objevů sezony. Vždyť Malík oproti předchozímu roku ve Finsku vytáhl úspěšnost zákroků o tři a půl procenta a patřil k brankářské špičce extraligy. „Ve Finsku to bylo všelijaké, úplně mi to nesedlo. Naopak tady to bylo perfektní. Mohl jsem se soustředit jenom na hokej. Tým mi mohl věřit, já jsem věřil klukům. Perfektně jsme se doplňovali. Sezonu jsem si naprosto užil,“ pochvaloval si.

Teoreticky ovšem ještě nemusí balit kufry na dovolenou. V případě zájmu reprezentace by se mohl hlásit na přípravném kempu národního týmu. „To ale není otázka na mě,“ uvědomoval si Malík, jenž má kontrakt v Plzni i na příští sezonu.

Otazník visí také nad budoucností 56letého trenéra Jandače. Dá se očekávat, že za svou práci od generálního manažera a spolumajitele Martina Straky obdrží nabídku nové smlouvy. „Ale zatím jsem nepřemýšlel, co bude dál,“ přiznal berounský rodák.

Po dvouleté pauze od trenérského řemesla na něm však bylo znát, že ho návrat k hokeji baví. A byla by škoda, kdyby extraliga o takové jméno přišla. „Nakonec jsme neodvedli tak špatnou práci. Když se zachová zdravé jádro, Plzeň rozhodně má na čem stavět,“ věří kouč.