Článek
26. kolo extraligy: Olomouc - Plzeň
V Olomouci se nevyhrává, vám se to podařilo. Jak těžké to bylo?
Moc. Je tady velké hřiště, hodně se proto bruslilo, a to je vždycky náročné. Bojovali jsme, vydřeli to a zaslouženě jedeme domů s výhrou.
Hanáci do zápasu šli bez vlastních gólmanů, všechny mají na marodce. Půjčili si proto dvojici z Jihlavy. Beran, který dostal přednost před Žukovem, chytal v extralize vůbec poprvé. Připravovali jste se na ně nějak speciálně?
Já to nevěděl. Až na rozbruslení jsem si všiml, že na zádech nemají ani jmenovku. S klukama jsme tohle vůbec neřešili.
Nějaké zvláštní pokyny směrem k Beranovi nepřišly od trenérů ani poté, co jste se dozvěděli, že bude chytat? Nenabádali vás, abyste na něj co nejvíce stříleli?
Takové pokyny nám dávají před každým utkáním. Góly nám chybějí, takže s tím musíme jít do každého zápasu – a je úplně jedno, kdo je v bráně.
Vaše formace s Kanaďanem Lalancettem a Finem Nekonenem dnes zazářila, když jste všichni tři vstřelili po jednom gólu. Jak se vám s nimi spolupracuje?
Super. Naučil jsem se anglicky, takže si s nimi i pokecám. A hlavně, tady nám to šlo všem, takže co víc jsme si mohli přát.
Závěr utkání byl z vaší strany hodně upachtěný. Vyhazovali jste kotouče z vlastní třetiny za každou cenu a s vypětím všech sil?
Tři body pro nás mají cenu zlata, takže jsme dělali všechno, abychom je získali. Vyhazování puků bylo v té chvíli to nejúčinnější. Dřeli jsme a vyšlo to.
V poslední době jdete výsledkově nahoru. Co se změnilo oproti začátku soutěže, kdy se vám moc nevedlo?
Konečně jsme se trochu sehráli, už máme ustálené lajny, začali jsme i více bojovat a v některých zápasech jsme dali i góly, třeba s Pardubicemi. Asi si to už všechno sedá.