Článek
„Bylo to pěkné. Zase před skvělými olomouckými fanoušky. A ještě k tomu gól. Jsem rád, že to tak vyšlo a pomohl jsem týmu,“ liboval si. Domácí příznivce namlsal parádní trefou pod víko. Gólman Hrachovina neměl šanci. „Zkusil jsem to napálit a padlo to tam,“ řekl skromně.
Zklamání z toho, že se za oceánem neprosadil, už podle něj vyprchalo. „Trochu jsem s tím počítal, už když jsem tam letěl. Věděl jsem, že to tam budu mít hodně těžké. Ale zkusil jsem to. Nevyšlo to, nevadí. Jsem tady a chci předvádět co nejlepší výkony,“ pověděl.
Vše se podle něj pokazilo už první rok, co do Ameriky přišel. „Zranil jsem se a neměl pak natrénováno na další sezonu. Dvě byly hned pryč. Letos tam bylo hodně nových kluků, které chtěli vidět a mně se nepodařilo dostat se do sestavy,“ má jasno.
NHL však za uzavřenou kapitolu nepovažuje. „Touha zahrát si tam, zůstává. Každý si to přeje. Nic ale nelámu přes koleno. Co přijde, to přijde,“ nehází flintu do žita. Olomouc poté, co to v zámoří zabalil, pro něj byla první volbou. „Jsem rád, že jsme se domluvili,“ přiznal.
Radost z jeho návratu mají i Kohouti. „Na Kladně to od něj ještě bylo rozpačité, jako od celého mužstva. Dnes hrál výborně. Byl silný na puku a gól, který dal, byl třešinkou. Zdatně si počínal i v soubojích u mantinelu. Dokázal dávat puky do hokejek, nevyhazoval je a v tom je jeho největší síla,“ chválil kouč Hanáků Jan Tomajko.
Třiadvacetiletý útočník by podle něj měl být po Janu Káňovi, který se nedávno také vrátil do Olomouce (z Vítkovic), dalším borcem, který úroveň zatím trápícího se týmu výrazně posune. „Jeho ofenzivní schopnosti jsou prvotřídní. A to ještě není na svých sto procentech. Pořád má rezervy a je schopný hrát mnohem lépe,“ dodal.