Článek
„Strašně se těším, nemůžu se dočkat. Budu hrát proti klukům, které znám. Ale jak se říká, v boji neznám bratra," hlásí nažhaveně útočník Hradce Králové, který tuší třaskavé bitvy. „Bude to vyhecované. Liberec je poslední roky v extralize top tým, ale je to hrozně vyrovnaný. Myslím si, že je hratelnej," tvrdí dvaadvacetiletý hokejista.
V letošním ročníku zápolil ve vzájemných duelech za obě strany. Dvakrát v barvách Bílých Tygrů, o Vánocích pod Bílou věží vyrukoval proti nim jako sok. Tehdy zapsal asistenci, Mountfield ale padl v nájezdech 2:3.
„V novém působišti jsem byl tehdy krátce, takže jsem byl trochu nesvůj a furt jsem se hledal. Doufám, že to teď bude jiný," říká skvělý bruslař. Na ledě se s bývalými parťáky občas přátelsky pošťouchl. Třeba s ostříleným zadákem Dernerem. „Chtěl jsem ho objet, trochu mě tam chytil a podrazil mě. Říkáme si, že se nesmí jezdit tak rychle...," smál se.
Marek Zachar z Mountfieldu HK v souboji s pardubickým centrem Tomášem Zohornou (vlevo).
Za Liberec nastupoval už v dorostu a v aréně zná snad každý kout. Vůbec poprvé ale zamíří do šatny pro hosty. „Snad si nespletu vchody a nepůjdu do jiné kabiny," vtipkuje. Při večerním duelu však půjdou žerty stranou. „Jsou ofenzivní. Pět lidí hraje dopředu, pět dozadu, mají výborného gólmana. Musíme si dát pozor na jejich protiútoky a rychlý útočníky," varuje Zachar před sílou party trenéra Patrika Augusty, pod nímž nastoupil naposledy 8. prosince proti Brnu.
Pod Ještědem se v první polovině sezony střelecky trápil, v devatenácti zápasech nebodoval, po výměně za Radovana Pavlíka na východ Čech však pookřál a nabral pohodu. „V Hradci mě to nakoplo. Nějakej takovej náboj jsem potřeboval znovu do sebe dostat," pokyvuje. „Šancí jsem měl strašně moc, ale neproměňoval je a pak šla psychika dolů. Neměl jsem ani štěstíčko a když vám to tam nepadne z tolika příležitostí, člověka to žere. Jsem rád, že jsem se zase chytil a vzal druhou šanci za pačesy," líčí šikovný útočník, jehož mise pod Bílou věží se prodloužila do konce sezony.
Zleva Filip Pavlík, Radim Šalda, Jakub Lev a Marek Zachar z Hradce Králové oslavují gól proti Litvínovu.
V předkole válel po boku urostlého Lva a Francouze Perreta. Spolupráce klapala. „Lvíček je výbornej a silovej centr. Umí nám puk hodit. Já s Jordim jsme rychlý křídla, takže to tam můžeme oblítat a bekům dělat obrovské problémy," vykládá Zachar. Dostává prostor a na ledě je využívaný i na oslabení. Rad úspěšného kouče Růžičky si přitom velmi cení.
„Byl výbornej jako hráč a teď je výbornej trenér. Když mi něco říká, vždycky naslouchám, co nejvíc můžu. Jsem opravdu spokojenej a až udivenej z toho, jakej je," chrlí komplimenty na adresu olympijského vítěze z Nagana, jenž dovedl Česko ke dvěma titulům mistrů světa.
Jeho tým chytil v předkole slinu. Rychle vyřídil Litvínov, dobře bránil, famózně chytal Mazanec. Nad některými řečmi o hradeckém betonu přitom Zachar mávne rukou. „Hrajeme náš systém, pokud se někomu nelíbí, tak to budeme dělat ještě víc, ať jim to znepříjemníme daleko víc," dodává.
