Pět procent naděje tam bylo, zdůvodňoval trenérskou výzvu třinecký bek Adámek

Ve druhém zápase na ledě Hradce Králové se z předbrankového prostoru prosadil třinecký Daniel Voženílek, tentokrát byl před brankou domácího gólmana úspěšnější útočník Hradce Králové Radovan Pavlík, který 34 vteřin po zahájení prodloužení dorážkou odraženého puku od tyčky zařídil pro Východočechy první finálový bod.

„Měli jsme to utkání rozhodnout už ve třetí třetině, protože jsme tentokrát měli více šancí, než soupeř. Měli jsme tam nájezd, Marko (Daňo) byl sám před brankou. Ale hraje se na góly a nakonec to utkání rozhodl soupeř v prodloužení. Nedá se nic dělat. Jedeme do Hradce a zase budeme bojovat," vykládal třinecký obránce Adámek.

Zatímco hosté oslavovali první triumf nad obhájci trofeje, domácí trenérské duo Zdeněk Moták a Vladimír Országh si vyžádalo trenérskou výzvu a požádali o přezkum hry vysokou holí. Z opakovaných záběrů ale bylo zřejmé, že Patrik Miškář ve vzduchu usměrnil puk do tyčky zaskočeného brankáře Ondřeje Kacetla v souladu s pravidly.

„Pět procent víry, že by to třeba mohlo vyjít, tam bylo," odůvodňoval krok trenérů Adámek. „Doufali jsme. Ale bohužel. Byl to regulérní gól, takže není co řešit," pokrčil rameny 25letý bek Ocelářů.

Série se přesouvá zpátky na led východočeského klubu, kde budou mít Slezané druhý pokus finále ukončit a získat tak čtvrtý mistrovský titul v řadě. „Všechna ta utkání jsou si podobná. Je to o jednom gólu a rozhodují detaily, jeden šťastný odraz, jedna střela a bohužel dnes to bylo na jejich straně. Mají první bod. My máme tři. A potřebujeme čtyři. Uděláme pro to všechno, abychom uspěli už ve středu, ale je úplně jedno, jestli vyhrajeme doma, nebo venku. My si za tím musíme jít od prvního střídání a věřit, že vyhrajeme," řekl Adámek a zdůraznil, že nálada v kabině Ocelářů se prvním finálovým nezdarem nijak zvlášť nenarušila.

„Řekli jsme si, že se nic neděje, že to je jeden zápas. Odehráli jsme dobré utkání a nesmíme věšet hlavy. Je to škoda, ale je to hokej, dřina, nic není zadarmo a musíme a zase rubat," pousmál se Adámek.