Pánik skóroval, ale hrálo se dál. Všichni jsme věděli, že je to gól. Bylo to zvláštní, podivoval se Voženílek

Poprvé zkoumali střelu Richarda Pánika z 10. minuty (1:1), po které puk vylétl z branky, aniž by si toho rozhodčí všimli. „Zdálo se mi, že to šlo od zadního oblouku branky, ale vzhledem k tomu, že rozhodčí nepřerušili, tak jsem si úplně jistý nebyl,“ přiznával slovenský útočník.

Hra pokračovala skoro tři minuty, než ji zastavil osfajd. Až pak si sudí situaci prohlédli, gól uznali a čas vrátili o odehrané tři minuty zpátky. „Pořád se hrálo, přestože už jsme všichni věděli, že to byl gól. Steve (videokouč Lukáš Daneček) nám to hlásil,“ usmíval se Pánik.

„Je lepší se podívat, když si rozhodčí nejsou jistí, ale ta pravidla jsou v tomhle zvláštní. Furt jsme hráli, přestože jsme věděli, že to je gól. Vlastně jsme hráli už jen tak a čekali jsme, až se přeruší. Už jsem si říkal, že až půjdu na led, že puk hodím do sítě. Na druhou stranu si nikdy nemůžete být úplně jistí a nechcete to jen tak odklouzat,“ vykládal třinecký útočník Daniel Voženílek.

Podivnou situaci konzultoval přímo na ledě s čárovým rozhodčím. „Ptal jsem se ho, jestli nemůže hru nějak zastavit, že to je gól. Ty pravidla jsou v tomhle zvláštní. Přece by to mohl nějaký videorozhodčí zahlásit a hru zastavit. Byla to zvláštní situace, asi by se to mělo poopravit,“ mínil Voženílek.

I jeho branku, kterou v prodloužení rozhodl o druhém bodu pro Oceláře, rozhodčí dlouze zkoumali. „Hned jsem věděl, že je to gól, protože jsem to nekopl úmyslně. Puk se od mé nohy do branky odrazil. Ale jak to řešili dlouho, začínal jsem být trochu nervózní. Nakonec byl můj první pocit správný, tak jsem rád,“ culil se.

Ani hosté se přezkumu platnosti vstřelené branky nevyhnuli. Vyrovnávací trefa Jiřího Ticháčka na 3:3, podobně jako rána Richarda Pánika v úvodní třetině utkání, vyletěla z branky velmi rychle. Sudí se tak znovu vydali k obrazovce. „Jistý jsem si nebyl, ale ostatní se radovali, tak jsem se radoval taky,“ svěřoval se kladenský obránce, jehož gól přinesl hostům cenný bod.

Zároveň ale Středočeši zapsali osmé utkání za sebou bez vítězství. „Měli jsme na víc než jen na jeden bod. Ten výkon nebyl špatný, měli jsme na to zápas otočit. Jsou tam věci, které ale musíme zlepšit,“ řekl Ticháček a myslel tím zřejmě i disciplínu.

Kladenští putovali v Třinci sedmkrát na trestnou lavici a domácí toho třikrát využili, včetně rozhodujícího gólu v prodloužení. „Přesilovky byly klíčové. Zvládli jsme je, přestože nám v nich chyběli důležití hráči,“ připomněl Pánik, že v třinecké sestavě už podruhé scházeli Martin Růžička, Marko Daňo a Libor Hudáček.

„Neměli jsme spolu vůbec nic secvičené, ale jsme dost chytří na to, abychom nějak zaimprovizovali a zvládli to,“ ocenil Pánik po patnáctém utkání Třince v řadě, v němž obhájci trofeje bodovali.