Článek
Čím si tak tristní vystoupení vysvětlujete?
Udělali jsme si obrovskou ostudu, z naší strany to nebyl výkon hodný extraligového hokejisty. Od prvního hráče do posledního. Já osobně se stydím za sebe i celý tým.
Přitom do utkání jste nemohli vstoupit lépe, už v první minutě jste vedli. Tak proč jste se pak sesypali?
Dali jsme sice rychlý gól, ale Sparta si šla za svým. Byla lepší v pohybu, důraznější před bránou. My jsme propadali v útoku a oni nás přečíslovali. Prostě všechno bylo úplně špatně.
Bylo těžké jít do branky za stavu 1:4?
Cítil jsem se docela dobře. Jsem celkem klidný člověk, ale musím zopakovat, že náš výkon byl otřesný.
| Reakce Vladimíra Kýhose, hlavního trenéra Třince |
|---|
| V první řadě se chci omluvit všem třineckým fanouškům. Za to, co jsme dneska předvedli, se opravdu stydím. Výkon nebyl hoden extraligových parametrů a sám z toho vyvodím důsledky. Jaké? To vám teď neřeknu, ale dozvíte se to. |
Říkali jste si v kabině po druhé třetině za stavu 3:8, abyste na Spartě hlavně nedostali desítku?
Vůbec jsem se dneska nekoukal, jestli jsme gólů dostali osm, deset nebo dvanáct, protože ten výkon byl ostudný. Bylo by úplně jedno, kdybychom prohráli 3:9, protože jsme hráli otřesně. Hráli jsme úplný prd a dostali to, co jsme si zasloužili.
Modlili jste se, až už je co nejdříve konec?
Přesně na to jsme doplatili, už jsme to chtěli jen nějak dohrát. Nemyslím si, že tohle je ten správný přístup. Přitom byly okamžiky, kdy jsme se kontaktními góly na 2:4 a 3:5 mohli dostat do zápasu, jenže stal se přesný opak.
Nepodepíše se tak těžký debakl na sebedůvěře?
Nemám moc rád takové ty řeči, že se z toho musíme poučit. Každý profík totiž musí být vždy připravený, jenže my jsme doplatili na laxnost.
Přitom se v posledních dnech po výhrách nad Plzní a v Litvínově zdálo, že se tým zvedá...
Je třeba si říct, že v Litvínově jsme odehráli dobrou první třetinu, jenže nebýt ve zbytku utkání Šimona Hrubce, mohlo to dopadnout úplně jinak. Nemůžeme nosit růžové brýle. Výsledek na Spartě ani není facka, jako spíš debakl. Určitě si k tomu něco řekneme, protože takhle to dál nejde. Není to totiž otázka jen jednoho zápasu, táhne se to s námi už déle.
Co se tedy s mužstvem v kalendářním roce 2017 děje?
Těžko říct. Hokej hrát umíme, možná ale přišlo nějaké uspokojení. Asi jsme si mysleli, že se z nás snad všichni soupeři poserou a porazí se sami. Jenže tohle je cesta do pekla. Musíme sklopit uši a začít makat.
