Operace? Nevyhnutelná! líčí trable hokejový reprezentant. Opustí extraligu?

Koleno se muselo artroskopicky vyčistit. Ve chrupavce jsem měl dírku, pod čéškou bylo potřeba vyndat nějaká tuková tělesa... Musím pochválit hradecké lékaře Víchu a Doležala, kteří odvedli fantastickou práci. Mělo by teď být už všechno v pořádku.

Cítil jsem ho už od začátku prosince. Asi měsíc jsem ještě hrál, ale pak už to vůbec nešlo. Bolelo to, vůbec jsem se z něj nemohl odrazit a na noze stát. Snažil jsem se to léčit klidem, injekcemi, ale nic nezabralo, i když jsem pořád věřil, že bych mohl ještě naskočit do hry.

Byla to pro mě velká motivace. Měl jsem koleno utlumené injekcemi a v ten moment jsem to relativně mohl odpajdat. Pak jsem ještě hrál třetinu a půl na Spartě. Další den začaly zase brutální bolesti, nemohl jsem jít do schodů. Na jedné noze to hrát nejde, ani vůči klukům by to nebylo fér. Operace byla nevyhnutelná.

Dostal jsem na tři týdny berle. Ortézu nemám, což je fajn. Koleno můžu rozhýbávat a noha nezatuhne. Akorát na to nesmím došlápnout. Jenom lehounce. Potom bych měl už začít chodit. Vazy poškozené nebyly a léčení by tedy nemělo být tak dlouhé. Bolesti už žádné nemám. Akorát když udělám nějaký rychlejší pohyb, tak mi v tom trochu cukne.

Ano, bral jsem prášky, zpočátku některé nezabíraly, celý srpen jsem netrénoval a do sezony šel skoro bez tréninku. Ráno po probuzení mi bylo na zvracení, vůbec jsem nevěděl, co se děje. Měl jsem problém do sebe dostat jídlo. Upravil jsem stravu, zabraly jiné léky a naštěstí problémy postupně odezněly. Do prosince jsem pak odehrál 33 zápasů. Byla to pro mě smolná sezona, snad jsem si to všechno na dlouhou dobu dopředu vybral.

Hrál jsem tři roky za Örebro a do Švédska mě to táhne znovu, protože se mi tam líbilo. Jednali jsme se dvěma kluby, bohužel to bylo ještě předtím, než ve Švédsku ukončili ligovou sezonu. Teď je to tedy ve fázi, že nikdo moc neví, koho bude moct podepsat. Musejí spočítat ztráty z letošní sezony, televize, sponzory, příjem z fanoušků... Každý musí zajistit chod klubu. Ztráty budou nejen ve sportu obrovské. Uvidíme, je to otevřené. Vše řeší agent, který mi dává průběžně zprávy. Dramaticky nervózní z toho nejsem.

Hrálo se mi tam opravdu dobře, akorát v posledním ročníku to bylo těžší, protože tým hrál dole. Ale angažmá bylo pěkné. Teď ale fakt nedokážu vůbec říct, jestli to vyjde. Nechce se mi zase nějak dlouho čekat. Když Švédsko padne, zamakám v příští sezoně a třeba to klapne v budoucnu.

Určitě, s generálním manažerem Alešem Kmoníčkem máme velmi dobrý vztah a bavíme se na rovinu. Nabídku z Hradce mám a moc si jí vážím. Ozvaly se i další kluby z extraligy. Ale abych řekl pravdu, přál bych si, aby mi dopadlo Švédsko.

Všichni od ní čekali něco jiného. Hráči, vedení, fanoušci... Vzhledem k potenciálu, který jsme měli a máme, jsme se měli v tabulce pohybovat někde úplně jinde a bodů měli posbírat víc. Každý z týmu makal na sto procent, ale někdy to prostě nejde. Občas to bohužel ve sportu tak chodí, nakupí se to, přijde krize a pak se to už táhne a není z toho cesty ven. V extralize jsme nemohli chytit vlnu, na níž bychom se vyvezli a vyhráli víc utkání po sobě. Paradoxně nám šla Liga mistrů, vyřadili jsme v ní evropské top týmy.

Byla to jedna z mála pozitivních věcí sezony. I vedení chtělo dojít daleko v Lize mistrů, což se podařilo. Po zápase byl samozřejmě každý zklamaný, protože jsme mysleli, že ještě jeden zápas uděláme a dotáhneme tažení do konce. Kór když jsme hráli doma. Ale Frölunda ukázala velikou kvalitu. Fakt obrovsky vyspělý tým. Hráli, co potřebovali a zaslouženě vyhráli. Finále si ceníme, ale zrušilo se play off a sezona tedy skončila základní částí, která byla nevydařená. Takže úspěch z Ligy mistrů je pro nás trochu hořký.

Přesně tak. Jsme zavření doma ve Zlíně. Maximálně nasadíme roušky a projdeme se na pět minut kolem baráku se psem. Jinak si ale hrajeme doma s malou. Nakoupili jsme jí nějaké hračky, díváme se na pohádky. Zabíjíme čas, jak se dá.

Spíš mám starost o starší lidi, je mi jich líto, snáší to hůř. Hlavně si pohlídat naši malou, aby byla v pořádku. Když bude v pořádku ona, budu v pořádku i já a moje paní. (úsměv) Snažíme se maximálně dodržovat pravidla, které vláda nařídila. Nikdo z nás nechce, abychom se ani přiblížili číslům, která jsou třeba v Itálii, kde je to šílené. Doufejme, že se co nejdřív situace zlepší.