Článek
Ještě dvě minuty a dvě vteřiny před koncem jste vedli, co se pak s vámi stalo?
Dostali jsme tři góly, nevím, jak jinak to popsat. Děláme tam chyby vzadu, domácí i s troškou štěstí dali góly. Musíme se těch kiksů a výpadků vyvarovat, jestli chceme hrát nahoře, a to určitě chceme.
Dá se říct, co bylo konkrétně špatně?
Nebudu na nikoho nic házet, i když vím, že chcete, abych něco na někoho řekl. Nic, udělali jsme chyby, já jsem tým nepodržel. Vítkovičtí se cpali do brány a s kapkou štěstí jim to tam napadalo.
Vyrovnávací gól si Roberts Bukarts připravil přihrávkou o zadní mantinel. Překvapil vás?
Mě to nepřekvapilo, jen jsem do toho jenom nechtěl skákat, protože kdybych to minul, tak by se mohlo stát, že bych se dostal úplně mimo bránu. Dostal se k tomu odraženému puku jako první, vystřelil mi to na tělo, ale obránce mi do toho strčil hokejku a tečoval tam, kde jsem ruku neměl. Naše chyba. Když vedeme 3:1, tak musíme hrát v útočném pásmu a vyhazovat to ven. Nemůžeme si dovolit nechat jim takové příležitosti.
Vítěznou trefu obstaral Dej, kterému jste za vedení 2:1 chytil nájezd, provedl to na konci duelu lépe?
Abych řekl pravdu, tak mě do toho semaforu napoprvé trošku trefil. Jen jsem tam nastavil lapačku, protože jsem viděl, že by na tu stranu chtěl střílet. Je to šikovný hráč, má výbornou střelu, znám ho, takže vím, že to umí trefit. V poslední minutě to bohužel pro nás trefil už trochu lépe.
V první třetině, byť to bylo jen 1:0 pro Třinec, jste měli výraznou herní i střeleckou převahu (21:8). Téměř jste si nesáhl na puk, přišlo pak polevení, nebo podcenění?
Asi jsme je nepodcenili, jen jsme si asi mysleli, že to půjde samo, nevím. Ale podcenění tam nebylo, přistupovali jsme k nim stejně, jako ke každému jinému soupeři. Víme, že kvalita měla být a asi byla i na naší straně, bohužel se jim to s kapkou štěstí poodráželo a napadalo jim to tam. Nic víc bych v tom nehledal.
Brankář Vítkovic Miroslav Svoboda a Tomáš Marcinko z Třince.
Štve váš hodně taková porážka?
Každá štve. Jestli prohrajeme takhle, nebo 0:8, je to jedno. Hrajeme šedesát minut a nedíváme se, kolik je to po dvou nebo padesáti devíti minutách. Chtěli jsem vyhrát šedesát minut, to se nám ale nepovedlo. Mrzí hlavně to, že jsme vedli a ztratili to.
Odchytal jste první zápas proti Vítkovicím, jak jste ho prožíval?
Nijak. Bylo to jako proti komukoliv jinému. Abych řekl pravdu, tak už jsem se od tady těch věcí, že hrajeme s Vítkovicemi oprostil. Asi bych to řešil, kdyby to byl měsíc od přestupu, ale už nějakou dobu oblékám třinecký dres.
Byla nějaká varianta, že byste třeba proti Vítkovicím nešel chytat, nebo jste to vůbec s trenérem Varaďou neřešili?
Vůbec jsme to neřešili. Patřím do Třince a je jedno proti komu hrajeme. Chtěl bych chytat i kdybychom hráli proti Spartě, Liberci nebo Vítkovicím. Je mi to jedno, chci chytat a neřeším, jestli jsme hráli ve Vítkovicích. Ty už jsou pro mě uzavřená kapitola a bojuju za Třinec.
Třinecká radost. Oceláři se radují z gólu.
Těsně před domácím obratem vytáhli vítkovičtí fandové transparent namířený proti vám. Četl jste ho?
Bylo tam něco se sedmi sty tisíci korunami a vítkovickou kasou. Asi to nebudu dál komentovat.
Nerozhodili vás?
Vůbec ne, zasmál jsem se tomu, jak hluboko může člověk klesnout.
