Článek
Říkáte si, že cizina už stačila a je na čase zakotvit doma, navíc v rodném městě?
Cestování už bylo docela dost. Máme dvouletého syna, takže každé stěhování je o trošku těžší, než když jsme byli jen sami dva. Když jsme postupně začali vstřebávat, že se teď nemusíme nikam stěhovat, hodně se nám to zalíbilo.
Takže návrat do Prahy byla pro vás priorita?
Řešil jsem i zahraničí, i když konkrétní tým jsem neměl. Spíš jsem čekal, jestli se ozve někdo ze Švédska, Finska, případně Švýcarska. Žádná smysluplná nabídka nepřišla, takže to bylo jednoduché a začal jsem řešit Česko.
Jakub Krejčík přichází na sraz hokejové reprezentace.
Považujete za výhodu, že ve Spartě nejdete do neznámého prostředí?
Kluků, co znám z doby, kdy jsem hrál za Spartu před osmi lety, nebo jsem je potkal v nároďáku, je tady spousta. O to je to jednodušší.
Chcete si spravit chuť po minulé sezoně v Dinamu Minsk, v níž jste ani jednou neskóroval?
Doufám v to, protože sezona v Minsku nebyla vůbec dobrá. Přišel jsem krátce před startem sezony KHL, takže o nějaké aklimatizaci nemohla být řeč. Důvěru od trenéra jsem taky úplně nedostal a pak jsem se zranil. Bylo to prostě celé takové všelijaké a od toho se odvíjely i mé statistiky.
A když jste byl zdravý, nastupoval jste většinou až jako sedmý bek, že?
Trenér měl jiné koně a výš sestavou jsem se posouval, jen když se někdo zranil.
Jakub Krejčík během tréninku hokejové reprezentace.
Neříkal jste si, proč vás Dinamo vůbec bralo?
Přesně tak. Ze začátku mi bylo trošku nastíněno, že si mě vybral manažer, a ne trenér. Měl jsem i v hlavě, jestli by nebylo lepší odejít, jenže když jsem se v půlce sezony zranil, spíš jsem pak řešil, jak se zase dostat do formy. Po návratu jsem měl nějaké dobré zápasy, hrál jsem hodně, pak se to ale zase otočilo. Prostě to celé bylo jako na houpačce.
S Dinamem jste postoupil do play off, jenže vypadli jste hned v prvním kole s Petrohradem na začátku března. Přesto jste v Minsku museli zůstat?
Bylo nám řečeno, že máme kontrakty do 31. dubna, takže do té doby tam budeme. A pokud chceme odjet, můžeme, ale nedostaneme žádnou korunu.
Jakub Krejčík.
V té době už probíhala válka na Ukrajině, v níž je Bělorusko ruským spojencem. Vy jste se rozhodl odjet dřív a už na začátku dubna jste se hlásil na přípravném kempu reprezentace před MS...
Po vyřazení s Petrohradem jsem v Minsku ještě tři týdny trénoval. Museli jsme chodit odpoledne s dětmi. Nakonec jsem se s klubem dohodl na rozvázání smlouvy s tím, že tam nechám půlku dubnového platu. Pak jsem mohl odjet.
Těšíte se, že teď jste v klubu, který má narozdíl od Dinama Minsk ambice?
Minsk je neměl vůbec. Nechci říct, že to v Dinamu byla z nouze ctnost, protože KHL je super liga. Ale já měl předtím smlouvu v Jokeritu, kde mě na další sezonu vyplatili, takže jsem si hledal místo na poslední chvíli místo a od Minsku to byla z KHL jediná nabídka. Teď to bude jiné. Sparta dlouho čeká na titul, tak doufám, že i s mojí pomocí ho vyhrajeme. Z týmu mám dobrý pocit, na papíře, a zatím i na ledě vypadá dobře.
