Článek
„Já osobně neumím prohrávat ani v kuželkách a v Člověče, nezlob se!, a tady v extralize mě to štve několikanásobně, vždyť jsme všem na očích. Porážky mi nikdy nevoněly, nevoní mi teď a vonět mi nebudou nikdy. Způsob, jakým prohráváme, je pro mě něco úplně neakceptovatelného a něco, co nedokážu překousnout. Prohráváme zápasy naší nemohoucností, individuálními chybami, nedisciplinovaností. Výsledkově je to zdrcující. Je to pro mě těžká doba, hlavou se mi honí spousta věcí," přiznává Prospal v rozhovoru pro oficiální stránky Motoru.
„Herně to není hrozné, není to tak, že by týmy přijely a vystřílely nás ze zimáku. Ale výsledkově je to tristní a ta bilance je zoufalá!" uvědomuje si pětačtyřicetiletý kouč, podle kterého tým sráží nekonzistentnost výkonů po celých 60 minut, proměňování šancí i fakt, že ne všichni hráči si zvykli na vyšší úroveň extraligy oproti první lize, v níž Jihočeši působili posledních sedm sezon.
Václav Prospal na střídačce Českých Budějovic
Ví, že bez změn v hráčském kádru zásadní obrat k lepšímu nepřijde. „Je nutností tým oživit a přivést nové hráče. Čerstvý vítr, kluky, kteří už mají něco za sebou, nebo jsou extraligoví hokejisti. Protože v útoku to prostě absolutně nedáváme. Nechci tímto nikoho srážet, ale to je prostě fakt. V útoku je to tristní! Je nutností tým začít přebudovávat. Snažíme se o to, činíme s vedením kroky. Není nám to jedno," hlásí Prospal, který v pondělí získal na střídavé starty z Havířova zkušeného útočníka Martina Adamského, dvojnásobného extraligového šampiona s Třincem.
„Chci, aby útočníkům pomohl, třeba těmi zkušenostmi, tím, co prožil. Je důležité teď ukázat, že nám jako organizaci není jedno, kam ta sezona vede. My prostě potřebujeme přivést nové hráče. A od těch potřebujeme, aby nám zvedli ten stav, který tu máme," apeluje Prospal, jenž jako hráč dvakrát vyhrál MS a má i bronz ze ZOH 2006 v Turíně.
Sám má představu, že nutný je příchod minimálně dvou tří útočníků. Trejdy jsou nevyhnutelné. „Co tu máme, prostě nefunguje. Chybí nám góly, zápasy prohráváme těsně. Sakra, jak já bych na ten led sám vletěl a ten gól tam dorval. Současný stav mě deptá. Vůči fanouškům, partnerům, našim sponzorům, vůči tomu, na co se tu sedm let čekalo. Mě ty výsledky prostě ničí!" zoufá si bývalý vynikající útočník, jenž za kariéru strávil 16 sezon v NHL, v níž odehrál 1108 zápasů.
Václav Prospal během srazu hokejové reprezentace, dne 16. dubna 2018 v Pardubicích.
Zpětně se možná ukazuje jako chyba, že věřil drtivé většině kádru, který vybojoval postup do extraligy. Nebylo chybou mužstvo víc neposílit? „Udělal jsem rozhodnutí podpořené vedením, že dáme šanci klukům, kteří si to vybojovali. Pár jsme jich prostřídali, přivedli nového gólmana. Rozhodli jsme se jim dát šanci, že po pár zápasech uvidíme, jak si stojíme. Nikdo nepředpokládal to, že na tom budeme takto. Ale já pořád věřím, i když teď mluvím o tom, že od určitých hráčů to zatím není dostatečné, že tu máme poskládaný tým na první desítku!" míní Prospal.
Problém podle něj není v systému, jde o individuální přínos hráčů týmu. „Jestli se někdo cítí pod tlakem v soutěži, kde se nepadá? Tak to nevím, co by dělal, promiňte mi to srovnání, kdyby ho nedej bože někdo poslal do mototechny, kam by přijel někdo, komu by se nelíbilo, jak mu vyměnil pneumatiky. Z čeho máme strach v soutěži, kde se nepadá? Z čeho?" čílí se Prospal.
Václav Prospal
Svým svěřencům nemůže vyčíst nedostatečnou pracovitost. „Nic neflákají. Ale chyby, disciplína a vyloučení, to nás ničí. S prohrami pak padá sebevědomí týmu. Podporovat a cukrovat můžeš do určité doby, ale ty potřebuješ, aby tě někdo našel na půli cesty. Někdo z hráčů v kabině taky musí bouchnout do stolu a říct: „Ku***, tak dost! Je třeba to uhrát! I kdybychom tam měli padat po držce!" zlobí se Prospal.
Motor vede již třetí sezonu, už teď ale ví, že čtvrtou nepřidá. „Nahlásil jsem, že po sezoně končím, ať už to dopadne, jak to dopadne. Já už prostě bez rodiny být nechci. Pro mě je tento rok už extra," připomíná Prospal, že manželka Monika i jejich čtyři děti žijí na Floridě.
Jeho rozhodnutí v Budějovicích skončit a přestěhovat se za rodinou, nemůže nic změnit. „Je to definitivní! Ví to vedení, vědí to hráči, nebudu se schovávat a říkat, že ještě nevím. Já už se rozhodl a ulevilo se mi. Mám rodinu, čtyři děti, které nevidím, nechci být otec a manžel na dálku," vysvětluje Prospal, který původně počítal jen se dvěma lety na střídačce Jihočechů.
„Myslel jsem, že zvládneme postoupit hned v první sezoně a kdyby byl zájem, vyzkoušel bych si trénování v extralize. Trvalo nám to jeden rok navíc a já dostal zelenou od manželky, která mě neskutečně podporuje, abych ještě mohl zůstat. Rodina tu se mnou není a prostě mi chybí. A já chybím jí," uzavírá.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
