Článek
Na výhru s trápícím se Litvínovem se Plzeň pořádně nadřela. Po dvaceti minutách sice vedla 2:1, ale Verva ve třetí části dvěma góly během 25 sekund skóre otočila. Nutno dodat, že po zásluze, hosté měli mírnou herní převahu. „Sám nevím, proč takhle polevujeme. Nestalo se nám to poprvé. Je to naše blbost. Kdybychom hráli stále stejně, dáme další dva góly a zápas by vypadal úplně jinak," je jasné Kaňákovi.
Západočeši ale zachránili remízu v poslední minutě a následně ukončili duel v prodloužení. V něm dlouho hrál s kotoučem Litvínov, ale do šance se nedostal a z první příležitosti se trefil právě Kaňák. „Tomáš Mertl vybojoval puk na modré čáře, přenechal mi ho. Já si ještě povyjel mezi kruhy a vystřelil z lepší pozice, to asi gólman nečekal. Stihl udělat zákrok a až pak přiletěla moje střela," usmívá se 24letý obránce.
Modrobílí tak mohou být s výsledkem spokojeni. „Po průběhu zápasu jsme rádi za dva body, i když před utkání jsme určitě chtěli tři," přiznává Kaňák. Po utkání ale mohl být šťastnější než jeho bývalí spoluhráči Matěj Chalupa a Petr Straka. „Všiml jsem si, že střelou přes Petra jsem vstřelil vítězný gól. Byl po zápase velmi smutný. Matěj mi pak říkal, že jsem nemusel dávat gól zrovna já. Nevím proč," směje se.
Plzeňskému bekovi udělaly radost i ostatní výsledky 53. kola. Prohrály totiž České Budějovice, Sparta, Liberec i Pardubice, tedy konkurenti v boji o klíčové čtvrté místo zaručující přímý postup do čtvrtfinále play off. „Hned jsem na výsledky koukal. Všechny nám nahrály do karet, takže super. Máme konečně zase všechno ve svých rukách. Rozhodně chceme udržet čtyřku, ta je klíčová. Největší soupeři budou asi České Budějovice a Sparta," myslí si bek.
Kaňáka navíc potěšilo, že k důležité výhře sám výrazně přispěl. Prožil totiž první tříbodový večer v kariéře a mezi plzeňskými obránci je druhý nejproduktivnější. „Jsem rád, že jsem touhle premiérou pomohl k vítězství. A snad nejen body, ale i předvedenou hrou," věří.
Z plzeňského rodáka a odchovance, který začal bojovat o místo v plzeňském A-týmu v devatenácti letech, už je stálice defenzivy. Ale ještě v loňské sezoně tomu tak nebylo, kvůli nevyrovnaným výkonům ho vedení dokonce poslalo na dva zápasy do druholigových Klatov. Letos však předvádí zodpovědné výkony a když může, nebojí se zaútočit. Dá se říci, že po Peteru Čerešňákovi plní roli druhého beka.
A Kaňák si svou roli uvědomuje. „Už když jsem začínal u áčka, přál jsem se vypracovat v klíčového obránce. Aby na mě stála hra. Tak jsem rád, že se to vyplnilo. Za pár dní se nám konečně zase vrátí Čero, tak naše obrana bude znovu kvalitnější," ví 174 centimetrů vysoký hokejista.
Čerešňáka a celou slovenskou reprezentaci ovšem v Pekingu ještě čeká boj o bronzovou medaili v sobotu proti Švédsku. „Asi se na hokej podívám a budu fandit. Peterovi jsme gratulovali po čtvrtfinále. Snad to dotáhne k medaili," přeje si Kaňák.