Článek
13. kolo: Liberec - Sparta
Co vás zklamalo nejvíce?
Jsem zklamaný z toho, jak jsme do utkání vstoupili. Se vším respektem k soupeři, měl výborný začátek, ale my jsme nebyli nachystaní. Nevím, z jakého důvodu, ale dostali jsme se pod tlak a jen díky Pepovi Kořenářovi to bylo po první třetině 0:0. Pak jsme měli přesilovky, ale paradoxně abychom v naší přesilovce ohrozili soupeře a dostali alespoň nějaké momentum, tak jsme to otočili na stranu soupeře a dostali gól. Pak jsme udělali druhou chybu a na další gól jsme jim nahráli. Ovšem to vůbec nesnižuje, jak soupeř hrál.
Zabrali jste až ve třetí třetině.
Opakuje se, že když nám teče do bot, najednou hráči chtějí jít do soubojů a chtějí něco uhrát, ale takhle prostě nemůžeme pokračovat a vstupovat do utkání s tím, že si necháme vždycky dát gól. Je neakceptovatelné začít hrát až za stavu 0:2. Pro mě to je velké zklamání. Prohráli jsme si to přesilovými hrami. Tolik jsme jich v minulých zápasech neměli. Nechci snižovat soupeře, ale nejde takhle hrát a musíme do toho sáhnout a něco s tím udělat.
Trenér Sparty Patrik Augusta.
Neštve vás, že taková slova musíte v poslední době opakovat?
Štve mě to! Jsem z toho zklamaný, protože předpokládáte, že takoví hráči, minimálně ve dvou prvních lajnách, si to budou schopní udělat sami. Nejsou to přeci roboti. Není to o tom, že jim namalujeme pravítkem, co mají dělat. Přesilovkám se věnujeme dnes a denně a bohužel se opakuje ta samá věc.
Co s tím?
Hned v sobotu hrajeme a v tuhle chvíli jsem pro to celé to rozházet. Přijde mi, že hráči úplně zbytečně padají do nějakých automatismů, které nefungují. Jestliže to nefunguje a vy do toho furt padáte, tak jediné, co můžu udělat, je změnit to. Máme věci, které se mají hrát. A když tam najednou nejsou, i když mohou být, tak můžu jedině hráčům rozbourat automatismy. To jediné nás může oživit a do zítřka to udělám.
Předpokládám, že o přestávce jste špatný vstup do utkání s hráči rozebíral. Chyběla vám pak jejich lepší reakce?
Pracujeme na tom. Ale mužstvo bylo tak jako na začátku chladné po většinu utkání. Na střídačce tohle cítíte. Soupeř zatlačí, my se stáhneme, někteří hráči se rozklepou, což vůbec nechápu. Děláte sport, neoperujete mozek a nikdo nepřijde o život. Když se rozklepeme, tak v tom momentě ztratíte ze hry radost i chuť a bojíte se něco udělat. A jestli na mě jsou tlaky? Je to profesionální sport, ale přeci nikomu nejde o život. Tlak je o tom, že chci podat ten nejlepší výkon, jaký můžu. Možná budu sprostý, ale připo*raností nikdy nic nevyhrajete! Musíme v sobě trochu najít odvahu a ukázat ji. Nejen když prohráváme. Tohle je sport pro opravdové chlapy, potřebujeme vyndat koule na stůl a hrát každé střídání od začátku do konce.
Poprvé se do Liberce vrátil jako soupeř asistent Sparty Ladislav Šmíd.
Asi byste bral více hráčů jako Filip Chlapík.
Kdybychom jich měli patnáct, je to jiné. Ale máte šest přesilovek a kdo jiný je má rozhodovat než top hráči. Máme nejlepší hráče v extralize. Chápu, že každý večer není posvícení a nejsou stroje. A vůbec to na ně nebudu házet, ale přesilovkou si musíte pomoct. Trénujeme a ukazujeme si věci a je to pořád dokola, proto jsem mluvil o těch automatismech. Když se nedaří, hráči si nevěří. Kolik zbytečných střel jsme dneska měli zápěstím a zblokovali jsme hráče? To je úplně v uvozovkách do očí bijící. Proto rozbouráme automatismy i vazby, trochu s tím zamícháme a uvidíme, jestli to hráče oživí. A my je oživit musíme! Čeká nás houževnatý soupeř, který nám nedá nic zadarmo. Pohodlně a na krásu se hrát nedá.
Liberec jste v minulosti dlouho trénoval, váš asistent Ladislav Šmíd zde hrál. Byl zápas na střídačce Sparty pro vás z tohoto pohledu trochu speciálnější?
Nechal jsem tady pět let života, ale speciální bylo spíš, když jsem vstoupil do arény, vzpomínal jsem na časy, které tady byly… Ale vyloženě speciální nebyl. Už jsem zase tři roky pryč a už jsem tady byl i s Boleslaví jako soupeř. Speciální trochu bylo, že tady mám známé a kamarády, ale jinak jsem to bral jako každý další zápas.
