Myšlenky i na rezignaci v hlavě mám, přiznal Pešán po další prohře Liberce

Straší a po dnešních výsledcích ještě víc. Není to jednoduché. Týmy před námi se vzdalují. Baráž, která tady byla ještě před naší úspěšnou érou a všichni, co jsme tady okolo byli, ji pořád máme v hlavě. Samozřejmě je to velký strašák.

Klidnou hlavu nemám. Teď se nemá cenu bavit o mé pozici. Jde o celou organizaci. I myšlenky na to, že bych nabídl rezignaci, v hlavě určitě mám a určitě i majitel klubu si s tou myšlenkou minimálně hraje. Nevím, jestli třeba dokonce nevíte už něco vy… Situace je taková, že možná by pár hráčům hlavy a nohy rozvázala, ale pořád si myslím, že tým se musí zvednout nějakým příchodem nebo jinou změnou než tímto. Kdyby to byla změna, která by pomohla, tak bych ji určitě udělal.

Trenérské řemeslo je takové, že v ohrožení je pořád každý trenér. Teď mi tady šeptal Pavel (Patera, kouč Karlových Varů), že když tady naposledy hráli, poslední byli oni. Samozřejmě chci udělat cokoliv platného pro to, aby se tým zvedl. A kdybych cítil, že třeba tým za mnou nejde nebo že má se mnou nějaký problém, tak bych to býval udělal. Ale necítím to. Myslím si, že důvodem jsou zranění v kombinaci s křečí, ve které jsme. Začnou se vracet nejen zranění hráči, ale i kluci, co byli zranění, se začnou trochu dostávat do větší pohody a doufám, že se to otočí.

Odpovím vlastně podobně. Kdybych cítil, že jako realizační tým bychom pak měli týmu více co dát, aby se to nakoplo, udělal bych to. Buď rezignoval, nebo přivedl někoho dalšího. Ale opravdu si myslím, že tým se musí po zraněních a té šílené půlce sezony spíš uklidnit a nějakým dobrým zápasem sezonu otočit. Nemyslím si, že rozšíření by pomohlo, ale samozřejmě teď i to bude předmětem našich debat.

Mám takový pocit, že trejdy, kterým jsem se bránil, jsou kromě návratu hráčů z marodky asi jedinou šancí, jak tým probrat. Dnes bylo evidentní, že máme zataženou ruční brzdu. V hlavách ten stav určitě máme. V podstatě kromě přesilových her a závěrečné power play jsme si nevytvořili žádný konstantní tlak. Myslím, že už to máme v hlavách a bude se asi muset zatřást kádrem. Ať už doufám příchodem Michala Bulíře, který by mohl nastoupit už v Třinci, a budeme čekat i na Adama Musila. A nejspíš dojde k nějakým trejdům.

Myslím, že je velmi reálný.

Ještě nic není. Není to jednoduché, protože hráči na trhu nejsou. A samozřejmě nikdo týmům zespoda tabulky moc pomáhat nechce. To je logická věc. Něco připraveného je, ale jestli to dopadne, nejsem schopný říct.

V podstatě jsme byli vděční, že jsme ho do týmu dokázali vůbec přivést. Druhou věcí je, že náklady na jeho fungování u nás jsou tak extrémně vysoké, že si myslím, že Jaspera déle než měsíc mít nebudeme.

Je. V trénincích na tom pracujeme, ale upřímně musím říct, že je vidět i tam. Kotouče nám skáčou a klid na hokejkách rozhodně nemáme. Čekali jsme na nějaký zápas, který bychom vyhráli nějakým šťastným závěrem, což se mohlo stát nyní. Oscar mohl vyrovnat a mohli jsme si ukrást druhý bod v prodloužení a sezona by se mohla začít otáčet. Takhle to odsouváme do Třince.

Bylo to samozřejmě vidět. Ale musím říct, že soupeř udělal taky podobnou chybu a my jsme netrefili bránu. Kdežto soupeř vystřelí a trefí o tyčku do brány… To je ukázka toho, že zatažená brzda je teď ve většině utkání na naší straně. V utkání jsme byli od začátku horším týmem. Měli jsme špatný vstup a dostali jsme po chybě gól. Moc tlaku jsme neměli, až vlastně v závěru zápasu. Hosté zaslouženě odjíždí se třemi body.