Článek
V závěru jste vykřesal týmu naději na obrat, gól jste měl ale na holi už ve druhé třetině, jenže po povedeném blafáku jste trefil jen tyč. Navíc jste se při snaze o dorážku ještě bolestivě narazil o brankovou konstrukci. Jak jste viděl celý moment?
Podle rozhodčích jsem se na horní tyč narazil asi sám... Dal jsem tyčku, byla prázdná brána, soustředil jsem na dorážku a najednou přišla hrazda do zad. Škubnul jsem se a bouchnul o břevno. Nevím, kam se rozhodčí dívali, protože tohle je jasnej faul. Měl to být minimálně dvouminutový trest ne-li nájezd... Všichni si divili. Ale jak jsem říkal, radši si nebudu stěžovat, protože by mi dali nějakou pokutu.
Jaká byla kvalita ledu?
Oproti včerejšku byl dá se říct kvalitní. Včera to bylo hrozný, ale dneska to bylo už lepší, protože tam byly už tréninky a odehrál se tam odpolední zápas.
Během odpoledne vytrvale pršelo. Co jste si v tu chvíli říkal?
Hlavně jsme se modlili, abychom liják neměli taky. Viděli jsme ho a nebylo to nic příjemného. Podle předpovědí mělo ale přestat pršet, takže jsme doufali...
Hráči Litvínova se radují z gólu proti Spartě v utkání pod širým nebem.
Hráli jste mezi průhlednými mantinely. Bylo těžké si na ně zvyknout?
Průhlednost mi tolik nevadila. Osobně jsem to nějak nepociťoval. Spíš byly mantinely takový pružnější, že se puk jinak odrážel.
Jak jste se popral s chladným počasím?
Sem tam začalo profukovat, nevím, z čeho. Asi jak se otevřely vjezdy, tak to vždycky začalo foukat, ale pak to přestalo. Takže se to docela dalo.
V první třetině byl stadion takřka plný, od druhé třetiny ale někteří diváci odešli do svých domovů a ochozy prořídly. Vnímal jste to?
Toho jsem si všiml, ale snažil jsem se soustředit na hru, aby mě to od ní neodvádělo. Fanoušky jsem ale slyšel a byl to fakt skvělý zážitek.
