Článek
Zase jste to s Kohouty měli těžké. Tentokrát se vám ale zápas bude hodnotit dobře?
Tady to nikdy není lehké. Nám se navíc s Olomoucí dlouhodobě nedaří. Minule jste tu dostali šestku. Přijeli jsme však s tím, že budeme hrát jiný hokej, a to se podařilo. Vstup nám nevyšel, ale naštěstí jsme nepříznivý stav otočili a vyhráli.
Za stavu 2:0 pro domácí to ale pro vás vypadalo všelijak. Vnímali jste to?
Jasně. Věděli jsme, že tady se to těžko otáčí, protože domácí skvěle brání. Semkli jsme se však, ukázali charakter a otočili to.
Trenér Václav Varaďa hovořil o tom, že klíčem k úspěchu byl výborný pohyb. Souhlasíte?
Olomouc hraje hodně fyzický hokej, mají silné obránce a ty je třeba přehrávat právě pohybem. Rvát se s nimi, to k ničemu nevede, byť někdy je obtížné vyvarovat se toho. Ve třetí třetině jsme však měli štěstí, když nám tam spadli dva slepené góly.
Když je tým na vítězné vlně, zpravidla to tak chodí...
Je to tak. Máme za sebou určitou šňůru, a tak jsme věřili, že si nějaké šance vytvoříme. Chodili jsme proto poctivě před brankáře a byli jsme za to odměněni.
Jak jste viděl vaši trefu, která duel rozhodla?
Michael Špaček vyhrál buly, já to posunul na beka, pak jsem viděl, jak puk letí, strčil jsem do toho hokejku a naštěstí ji to trefilo a bylo to tam.
Dvě obrovské šance jste měl už v první třetině. Co chybělo, aby se ujaly?
Poprvé mi to nějak podjelo pod lopatou. Měl jsem se na střelu více soustředit. Pak jsem jel sám, zvednul jsem to nahoru, ale gólman byl lepší.
Lajna, v níž hrajete s bratrem Michalem po příchodu centra Michaela Špačka vypadá výborně. Cítíte to také tak?
Nestěžuji si. Špaček je hráč špičkové kvality, který je na hraně toho, aby hrál kanadskoamerickou NHL. Má přehled, je silný na puku, umí vytvářet šance. Budu jen rád, když spolu budeme dál hrát.
