Článek
Cítíte v těle vnitřní napětí?
Já nervózní moc nebývám, na zápas se těším. Doufám, že po jeho skončení se budeme moct na sebe všichni podívat a říct, že jsme do toho dali úplně všechno. Zkušenosti můžou hrát pro soupeře, my zase nemáme co ztratit. Popereme se o to, abychom udělali i ten poslední krok.
Mountfield HK se může stát prvním českým klubem, který ovládne Ligu mistrů. Máte to v hlavách?
Párkrát to v kabině zaznělo, ale spíš proto, že se na tohle hodně ptají média. My chceme prostě vyhrát. Proti švédským týmům se mi v této sezoně nechytalo špatně. Hodně střílejí, takže mě drží pořád v permanenci. Ve skupině jsme v létě s Frölundou doma prohráli 3:4, u nich naopak vyhráli 3:2. Víme, co od ní čekat. Můžeme se připravit hlavně takticky, rozebrat videa z obou zápasů. Tu samou výhodu mají ale i oni. Je to taková výhoda, nevýhoda...
Zleva brankář Hradce Králové Marek Mazanec, Petr Šidlík z Hradce Králové a Vojtěch Němec z Plzně.
Frölunda je hegemon soutěže, vyhrála ji třikrát za poslední čtyři roky. V čem je její největší síla?
Jsou šikovní, umějí si dát puky a střílet góly. V útočném pásmu mají hrozně moc pohybu. Při bránění je potřeba koukat kolem sebe, přebírat si hráče, nepustit je přes střední pásmo, hrát trpělivě a vyrážet do rychlých brejků. Je potřeba do nich vepředu trochu vletět. Když budeme zaprdnutě čekat, co s námi provedou, asi to dobře nedopadne.
Švédský tým je nabušený skvělými hráči. Budete se na někoho speciálně zaměřovat?
Úplně na všechny (smích). Ne, myslím, že ne. Pak totiž dochází k tomu, že se soustředím na dva tři kluky a jiných pět mi dá gól.
Frölunda postup do semifinále i finále LM vždy urvala výhrou na venkovním ledě. Není to pro vás strašák?
Ne, budeme mít tady za sebou lidi, kteří nás poženou. V neděli byla krásná divácká kulisa při derby s Pardubicemi, a i tenhle zápas bude určitě úžasný. O lístky je rvačka.
Je vyprodáno, řada fanoušků se přitom do arény kvůli velkému zájmu vůbec nedostane.
Je cítit, že by lidi chtěli finále vidět. Nejlíp v aréně přistavit ještě štok (úsměv). Klub dělá maximum, aby lidem vyhověl. Bohužel nějaké lístky spolkne svaz a CHL, některé se musejí dát Švédům. Snad se na finále ostatní podívají aspoň v televizi nebo třeba na videoprojekci.
Kdo z rodiny vám dorazí fandit do hlediště?
Dcera s manželkou a její rodina. Žena to prožívá normálně, za ty roky si už zvykla. Při zápasech ale bývá rozhodně nervóznější než já. (úsměv)
Zleva Milan Gulaš z Plzně, Richard Nedomlel z Hradce Králové a brankář Hradce Králové Marek Mazanec.
Od začátku sezony máte v nohách už 41 extraligových startů, navíc jste odchytal jedenáct duelů v Lize mistrů. Jak se cítíte fyzicky?
Docela dobře. Tým mi vychází vstříc, když se hraje hodně utkání, nemusím moc na tréninky, aby si odpočinula hlava. V Americe jsem byl v sezoně na velkou porci zvyklý. Radši chytám, než trénuju. Jenom mi je trochu líto Lukyho (Štěpán Lukeš), že se tolik nedostane do brány.
V červenci oslavíte 29. narozeniny. Chytal jste v NHL, s Plzní získal extraligový titul. Kam v kariéře řadíte úterní finále?
To je těžký, ještě nikdy jsem takový zápas nechytal. Jestli to je druhý nebo třetí největší úspěch v kariéře...Nevím. Budu ho schopný zařadit až s odstupem času.
