Článek
Majitel a současně trenér Libor Zábranský je váš bratranec, matka Dana zase v Kometě zastává roli fyzioterapeutky. Pro koho z vás to bude nejpikantnější?
Máma to bude mít asi nejhorší. Musí se rozhodnout, komu bude fandit. Když synovi, tak přijde o práci. A jestli Kometě, tak zase přijde o syna. V její kůži bych být nechtěl. (smích)
Rýpnul jste si do ní?
Přijela k nám do Hradce pohlídat děti, aby je taky jednou za čas viděla. Takže nějaké pošťuchování bylo. Ale je to furt máma, takže s respektem.
Děti jí během play off půjčíte?
Má smůlu, musí se nejprve rozhodnout, komu bude fandit (úsměv). Svoje holky ale do hradeckých dresů určitě obléknu.
Pokud byste postoupili, uděláte v rodině „průvan"?
To je všechno kdyby. Teď se soustředíme jenom na první zápas a nedívám se do budoucna.
Série je pro vás speciální. Vypsal jste do kabiny něco za postup?
Zatím ne. Ale v play off hrajeme jeden za druhého. Je to pro všechny vrchol sezony, už tohle je přece motivace. Vyřadit mistra posledních dvou ročníků je pro mě stejně jako pro ostatní velká výzva.
Přál jste si Brno do čtvrtfinále?
Jo, mně to nevadí, soupeř jako každý jiný. Co lepšího dostat než obhájce titulu. Nechci se k nim ale nějak extra vyjadřovat. Soustředíme se jenom sami na sebe. Jdeme do boje s pokorou a respektem. Je to špičkový tým, ale nebojíme se ho.
Je pro vás psychologická výhoda, že jste v základní části vyhráli všechny čtyři zápasy a v součtu s loňskou sezonou neprohráli s Kometou už sedmkrát za sebou?
Základní část je úplně něco jiného než play off. Čtyři zápasy jsme sice vyhráli, to se ale všechno hází stranou a začínáme od nuly. Ani forma soupeře mě neděsí.
V létě se hradecký kádr hodně omladil, přesto se neustále držel na špici extraligy. Panuje v klubu spokojenost?
Dařilo se týmu, neměli jsme žádné dlouhé výkyvy formy, což bylo super. Celý mančaft šlapal do začátku do konce sezony. Hodnotit ji je ale ještě brzy, protože ještě neskončila. To, pro co jsme všichni dřeli, začíná v pondělí. Až to skončí, pak se můžeme bavit dál.
Nasázel jste 21 gólů, přitom jste v minulých dvou sezonách za Kometu dal v základní části dohromady jen devatenáct gólů. Čím si střelecké procitnutí vysvětlujete?
Člověk si musí sáhnout do svědomí a začít sám u sebe. Tohle přesně jsem udělal a musel si uvědomit spoustu věcí.
Které?
Když má člověk celkově nějakou pohodu, tak si na ni pak rychle zvykne a přestane se soustředit na to, co by měl dělat, co by mělo být prostě automatické. Zkrátka to takhle dál nešlo. Dostal jsem tady důvěru a snažil ji splácet.