Malík ven! skandovali fanoušci v Třinci. Bez komentáře… Nechci utíkat, reaguje Moták

„Za tým samozřejmě nesu zodpovědnost, to je jasné. Ale jsem bojovník,“ odmítl Moták dobrovolný odchod od týmu, který v předchozích dvou sezonách pokaždé dovedl až k mistrovskému titulu.

Je to nejhorší situace, kterou jste jako trenér zažil?

Je to složité. Máte zodpovědnost vůči organizaci, vůči lidem, kteří v ní pracují anebo ji vlastní. Je to těžké. Nicméně já doufám, že mužstvo se zlepší a že budeme nejen hrát kvalitně, ale že budeme mít i výsledky.

Co k tomu bude potřeba udělat? I hráči sami říkají, že jste si toho už napovídali dost.

V situaci, v jaké jsme, potřebujeme maximální bojovnost, a ta myslím v zápase proti Kladnu byla. Bohužel situace není šťastná a jsou tam i věci, které nechceme. Mám na mysli to, když ve vyložené šanci ještě přihráváme. Pořád vidím v našich hráčích bojovnost, nasazení, chtíč a že tu prekérní situaci chtějí zlomit a nastartovat sérii lepších zápasů.

Fanoušci na konci zápasů nevolali po vašem konci, ale žádali odchod vašeho asistenta Marka Malíka. Rozumíte tomu?

Nechtěl bych to komentovat. Už jsem to jednou zažil, není to příjemné. A když je to na …, no bez komentáře. Důležité je zmínit, že fanoušci byli výborní. Po zápasech, ve kterých se nám nedařilo herně ani výsledkově, nás povzbuzovali celou dobu a patří jim velký dík.

Jsou hráči v křeči? Pramení z toho i nepřesnosti?

Když máš zavařenou hlavu, tak děláš věci, které nepotřebuješ, nechceš a které jsou navíc. Potřebujeme to zlomit. Soupeři zbytečně darujeme kotouče a situace řešíme špatně.

Co vám nejvíce na hře týmu schází?

Nedáváme góly, to je jasné. Jestliže je nedáváme, musíme pracovat na tom, abychom je nedostávali. To je další věc. V minulých zápasech jsme si pomáhali jenom přesilovkami, dneska jsme dali jeden gól ze hry. Gólů je málo. Děláme na tom, snažíme se, aby se situace posunula k lepšímu.

Hledáte i nové cesty, jak z krize ven?

Třeba jestli není lepší se na to vykašlat? Nedělat třeba poradu před zápasem na soupeře a uvolnit tak hráčům hlavu? Asi to budeme dělat jednoduše a vypustíme porady.

Vy osobně pořád máte chuť bojovat? Myšlenky na rezignaci vás nenapadají?

Já to vidím na hráčích, oni nerezignují. Střídačka žije, střídačka se snaží. Střídačka chce. Některé věci děláme i z přemíry snahy. Je jí tam tolik, že je to až kontraproduktivní. Ale největší zodpovědnost mám já. Strašně špatně a těžce nesu, když někoho zklamu. Potřebuju se podívat tady těm klukům všem do očí. Lidem v organizaci, fanouškům, to mě nejvíce dostává.

Dva roky jste byl zvyklý pracovat s týmem, kterému se povětšinou vedlo, který měl hlavy nahoře. Jaké to je teď pro vás?

Ale i tam byly situace, kdy se nedařilo. V prvním roce po mém příchodu do Třince jsme měli taky myslím sedm nebo osm proher za sebou. To se nám taky nevedlo, ale nakonec jsme se z toho dostali. Stoprocentně věřím tomu, že se to podaří zase.

Chtěli jste zapracovat v reprezentační pauze, nejste zdrcený, že jste se vrátili do stejného módu?

Poslední dva zápasy před přestávkou s Vítkovicemi (2:1) i s Mladou Boleslaví (2:3) jsme hráli velice dobře, byť s ní jsme prohráli. V přestávce jsme dřeli. Bohužel teď máme v pěti dnech třetí prohru – a to nás stahuje dolů. To nechceme. Tomu se musíme postavit.

Chybí Martin Růžička, může mít absence jednoho hráče takový vliv na tým?

Samozřejmě, vždyť je to místní ikona. Ikona organizace, klubu. Je to hráč, který tomu hodně pomůže. Navíc nám chybí Hudy (Hudáček), Mary (Marinčin). To jsou tři hráči, kteří mají na chod toho mužstva velký vliv.

Martin Růžička už s vámi trénoval, blíží se jeho návrat do sestavy?

Nejsem schopen říct, kdy přesně to bude. Ale v řádu dnů by se měl vrátit.