Článek
Jak se vám proti Spartě, kde jste také působil, chytalo?
Proti ní je to vždycky speciální. A o to víc, když tam znáte kluky. Nějaký pátek jsem tam strávil. Strašně moc chcete, ale není to vždycky ideální. Můžete být přemotivovaný a pak děláte chyby. Jsem rád, že dnes jsem nic těžkého nevyvedl, byť jsem měl trochu smůly, ale na druhé straně i štěstí. Kluci to ale skvěle odmakali. Jsem strašně rád, že jsme to zmákli a máme tři kýžené body. Moc jsme je potřebovali.
Pořád jste měl na ledě betony, působil jste jistě, zdálo se, že tamtudy to nemůže dnes projít?
To je moje práce. Snažím se vždycky udělat maximum, abych se dostal do co nejlepší pozice, aby se to odrazilo ode mě pryč, nejlépe do rohu, nebo abych to chytil. Tentokrát to vyšlo.
Celý tým před vámi pracoval nesmírně obětavě…
Už v přípravě jsem si všimnul, že tady když se ten domek zamkne, tak málokdy to ke gólmanovi proletí. Soupeři se musí doslova prokousat do vyložené šance. Tady to mají o to těžší. Škoda že se nám nepodařilo dostat hru více do středního pásma. Sparta nás zamkla. Naštěstí se to hrálo po rozích, takže i tak super.
Matěj Machovský inkasoval jen dvakrát, poprvé ho překonal Tomáš Tomek.
Všichni vás chválil. Vnímal jste to tak, že jste předčil Josefa Kořenáře?
Byli jsme na tom úplně jinak. On, když už jsme se dostali do blízkosti brány, musel čelit nějakým tutovkám nebo dorážkám, takže to měl těžké. Já vím, jaké to je chytat za Spartu. Jde na vás pár střel a většinou je to šance. Kluci to tam výborně trefili, clonili mu. Takže za nás tři zlaté góly. A Spartě se rozhodně nedávají jen tak.
Jak vnímáte vaši misi v Olomouci? Existuje možnost, že si ji prodloužíte?
Hodně pozitivně. Je tady skvělá parta, všechno funguje. Nemohu říct nic špatného, jsem tu spokojen a rád bych zůstal. Zatím ale nemohu říct nic bližšího, protože nic ani nevím.
Byla by možnost sezonu dokončil na Hané pro vás prioritou?
Samozřejmě. Pokud o to klub bude stát, určitě bych rád pokračoval. Není to ale jen na mě. Třeba se to tento měsíc rozlouskne. Uvidíme.
V Olomouci se teď řešila i dlouhá série bez inkasovaného gólu Josefa Kořenáře. Vy jste se na rozdíl od něj dostal ve Spartě v tomto směru nad 200 minut. Co k tomu říct? Mají to gólmani v hlavě, nebo na to nemyslí?
Když vám některý řekne, že to nevnímá, tak lže. Snažíte se pořád dělat totéž a kluci vám musí maximálně pomoci. Bez toho to nejde. Nemůžu mluvit za Pepu, ale asi jsem to měl v hlavě víc než on. Doufal jsem, že brzy dáme gól a zápas bude jiný, než by chtěli. To se povedlo a od toho se pak všechno odvíjelo.
Berete to tak, že momentálně jste v Olomouci jednička?
Rozhodně ne. Trenéři mě teď staví, hráli jsme v poslední době dobře, tak mě v bráně nechali. Myslím, že kdybych chytal ve Vítkovicích, kde jsme hráli bídu a dostali výprask, stál by dnes v bráně Kuba Sedláček. On tam však bohužel byl, když jsme prohráli, kluci mu nepomohli, a tak to odnesl. Pak jsme začali hrát trochu jinak, vyhráli poprvé a uklidnili jsme se.
