Hlavní obsah

Lubina si návrat do extraligy s Kometou užil

Vracel se s obavami z reakce publika. V pátek večer se Ladislav Lubina po více než dvanácti měsících znovu ukázal na lavičce extraligového týmu. Poprvé od tragické nehody, kterou zavinil minulý rok v červenci a při níž zemřel otec bývalého fotbalového reprezentanta Vratislava Lokvence.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Trenérské due brněnské Komety Ladislav Lubina (dole) a Vladimír Jeřábek (vpravo)

Článek

Lubina, který tehdy působil jako asistent v Pardubicích, od nehody utekl, později se sám přihlásil na policii. Nebyla mu prokázána přítomnost alkoholu v krvi. U soudu dostal podmíněný trest na dva roky, čtyři roky nesmí řídit.

Zapomenout se snažil na Slovensku v druholigovém týmu Nových Zámků. V úterý přijal nabídku z Brna, aby jako asistent Vladimíra Jeřábka pomohl dovést nováčka k záchraně mezi elitou. Premiéra na lavičce Komety však skončila nezdarem. Kladno vyhrálo 5:3, a tak Brno ztrácí na posledním místě už patnáct bodů.

V Kladně jste si žádné nadávky nevyslechl, žádné urážlivé skandování se nekonalo. Ulevilo se vám po prvním zápase na lavičce?

Je pravda, že atmosféra byla celkem pohodová. Jen několik málo jedinců si neodpustilo pár výkřiků. Ale nic hrozného to nebylo. Doufám, že v podobném duchu vše vydrží. Jsem zvědavý, jak mě přijmou na jiných stadiónech.

Překvapila vás pozornost, které se vám dostalo po návratu do extraligy?

Vůbec ne. Počítal jsem s tím. Žijeme v Česku, znám zdejší mentalitu. S tím se musím vyrovnat...

Jak moc jste si první zápas po návratu na lavičku užil?

Hodně. Koučování mě vážně bavilo. Jen je škoda, že jsme nevyhráli.

Nebyl problém, že jste měl jako bývalý útočník na starosti obránce?

Vůbec ne. Takhle jsme se s hlavním trenérem domluvili. Zůstane to tak i do dalších zápasů.

Křičel jste na kluky hodně?

Prakticky vůbec. Byl jsem klidný. V situaci, v které se momentálně nacházíme, je třeba hráče spíše povzbudit a poradit. Jedině tudy vede cesta k úspěchu. Hokej je z šedesáti procent o psychickém rozpoložení. Když je tým dole, hraje se člověku zle.

Po prohře v Kladně však ztrácíte na předposlední místo už patnáct bodů. Přitom jste v souboji se Středočechy dvakrát vedli. Nemůže tenhle nezdar tým ještě více srazit?

Samozřejmě nás všechny mrzí, že jsme zápas nedotáhli do vítězného konce. Je těžké se s nezdarem vyrovnat, když jsme ztratili dvougólový náskok a nedotáhli jsme ani vedení tři dva. Ale my se oklepeme. Ještě zbývá dvaadvacet kol. Není důvod se stresovat a obávat.

První třetinu jste přitom zvládli parádně. Proč tým nedokázal stejný výkon zopakovat i v dalších minutách?

Obraz hry se změnil po první přestávce. Uchylovali jsme se totiž ke starým zvykům. Až příliš jsme uvolňovali prostor ve středním pásmu a moc lehce pouštěli Kladno do naší obranné třetiny. Ve třetí dvacetiminutovce se zase už vše srovnalo. Právě první část je motivací do dalších zápasů. Přesně tak bychom si naši hru představovali

Už v průběhu první třetiny jste mohli za dvoubrankového vedení Kladno dorazit. Ale žádnou z vyložených šancí jste nevyužili. Šlo o klíčové okamžiky zápasu?

V těch chvílích jsme měli zápas rozhodnout. Jenže jsme byli nedůslední a nedůrazní v koncovce. Kladno naopak dalo gól prakticky z každé akce a dvakrát dokonce po úplně náhodné situaci z odraženého kotouče. Ale bylo naší chybou, že jsme jim nechali prostor.

Související témata: