Článek
Židlický patřil k tomu nejlepšímu, co český hokej kdy vychoval. Jeho ofenzivní schopnosti v roli obránce byly ukázkové a byly velkým přínosem pro každý klub, kde zrovna působil. Prorazit dokázal i do slavné NHL, kam ho v roce 2001 v šestém kole draftoval New York Rangers.
„Je super, že jsem se s ním potkal. Párkrát byl s námi na Kladně na tréninku. To bylo ještě v dorostu. Už tenkrát se mi líbil. Věděl jsem, že je to super trenér a hráč. Jsem rád, že jsem pod ním mohl hrát. Pod ním se mi hrálo nejlíp. Cokoliv řekl, mělo hlavu a patu," říká mladý Ticháček, který na první pohled zaujme na obránce ne zrovna ideální výškou. Měří 173 cm.
„Také nebyl nejvyšší (Židlický) a ptal jsem se ho, jak to dělal. Ukázal mi pár fíglů. Bránění soubojů, jak pracovat na modré, sbírat puky u mantinelů. To, v čem máme my menší problém," vysvětluje dvacetiletý bek, který s reprezentační „20" získal stříbrno na posledním mistrovství světa v Kanadě.
Také Ticháčka to z pozice obránce do útoku čas od času láká. Ofenzivní schopnosti piloval již na základní škole. „V 5. nebo 6. třídě mě to táhlo do útoku. Když nikoho neměli, tak mě tam dali jako prvního. Bavilo mě to hodně. Útočné choutky mám furt," přiznává sokolovský rodák.
Šéfredaktor Sport.cz Martin Kézr poukazuje na fakt, že ofenzivních obránců není mnoho. „Málo je těch, kdo to skutečně ovládá. Není umění se sebrat jet do útoku a zapomenout, že jsem kdy bránil. I takové hráče jsme v národním týmu viděli," líčí hokejový expert. „Splnit si všechny obranné povinnosti, přitom podpořit útok a hrát to, co je teď moderní," popisuje Kézr potřebné prvky ofenzivních zadáků.