Článek
V minulém ročníku jste zůstali krok od finále. Teď ještě posílili, takže…
... doufám, že se nám to už podaří. Všichni vnímáme, že ten tým je strašně silný, hrajeme dobře. Kluci, co přišli, zapadli do party i týmu a těšíme se, až to vypukne. Ale k tomu finále je to ještě kus cesty, celá sezona před námi. Zase půjdeme krok za krokem, stejně jako loni bude důležité, abychom hráli nahoře. Jen jsme pak shodou náhod – nevím, jak bych to jinak nezval – podlehli Hradci. Škoda že nešlo o hokej.
Pořád je to ve vás?
Samozřejmě. A hodně. Sice jsme už v další sezoně, ale když si někdo vezme medaile za tohle, tak je to pro mě výsměch. Za mě je to chyba a celé je to špatně. Všichni dřeme celou sezonu, děláme, co se má, a pak jen vidíte, jak na povrch vyplynou věci, které do hokeje vůbec nepatří. Není na mně, abych posuzoval, jestli je to správně. Já mohu říct jen svůj názor a ten je, že to razantně odmítám.
Ta semifinálová série byla tuze vyrovnaná, plná „nekonečných“ prodloužení. Myslíte, že onen doping mohl mít vliv na výsledek?
Jestli to mohlo mít vliv, nebo nemohlo, je jedno! Jako jsou ceny fair play, tak to je přesný opak. To nepatří nikam. Ve společnosti by to něco takového vůbec nemělo být a vůbec by se k tomu neměl nikdo schylovat.
Budou teď utkání proti Hradci vyhecované?
Budou strašně! A zvlášť ten první zápas bude mít grády.
Z Hradce navíc do Vítkovic zamířil brankář Matěj Machovský. „Schytal“ to od vás za dopingovou kauzu?
První týden to dostával na talíři, ale už je jedním z nás. Teď už nad tím musíme mávnout rukou. Jsme rádi, že ho tu máme a jsme na jedné lodi. Ale souhlasím, že to byla neskutečná série. Vyrovnaná s nádhernou a perfektní atmosférou jak v Ostravě, tak v Hradci. Hokeje byly skvělé, ale ta kaňka je prostě taková.
Jak se regeneruje po těch dlouhých zápasech?
No, nám těžko… Ale zvládli jsme to. Člověk dohraje o půlnoci, takže si představte, jako byste byl v kanceláři zavřený sedm osm hodin, makal fakt bomby a pak musel jet autobusem tři hodiny domů. Ráno přijdete zlámaný na zimák a musíte zase fungovat. Ale neptejte se mě, ale té druhé strany, jak se jim regenerovalo. Možná líp než nám.
Dominik Lakatoš z Vítkovic se raduje z gólu proti týmu SC Rapperswil-Jona Lakers v Lize mistrů.
Ta naštvanost je u vás nepřehlédnutelná.
Ale já nejsem naštvaný. Já jsem hrozně zklamaný. Všichni víme, co každý hráč hokeji obětoval, mnohdy kus dětství. Pak jste v situaci, kdy jde o finále. Vy můžete prohrát, to je O.K., protože prohry k životu a zvlášť ke sportu patří. Skousnu porážku, když je soupeř lepší. Dokážu ho i pochválit, ale nedokážu pochopit, že se to nestane v rámci fair play. To ve mně je. My už to ale vzít zpátky nemůžeme, jim se to taky asi už nestane. Takže jedeme dál.
Nicméně Hradec ještě může dodatečně stihnout trest v podobě bodového odpočtu. Jste pro?
Ne, nejsem zastánce odpočtů. Přišlo se na to v nějakou dobu a prostě teď jedeme dál. Je nová sezona, já už nechci nikoho trestat, já jen nechci, aby se to víc dělo. Proč bychom trestali někoho, že udělal chybu. Jsme lidi a každý z nás ji můžeme udělat. Já jen říkám, že se to stalo v blbou chvíli, když hrajete o finále.
Po sezoně se rovněž řešilo, že byste mohl odejít do KHL. Skutečně jste to v současné době zvažoval?
Mám pořád smlouvu v Ostravě. Jestli by něco přišlo či nepřišlo, není na mně. Máte agenty, kteří se starají o vaši budoucnost, dávají návrhy a vy se podle toho musíte zařídit. Já nikam nepotřebuji chodit, protože jsme s rodinou v Ostravě spokojení. Nešlo o KHL, řešili jsme nabídky, které ani nebyly určité. Kdyby přišly nějaké zajímavé nabídky, tak tu třeba nesedím. Jen jsem říkal, že kdyby přišlo něco, co dává smysl, tak se o tom můžeme bavit. Ale jen bavit, neříkám, že někam půjdu.
Mimochodem i Vítkovice jsou prý vážným zájemcem o služby Davida Krejčího. Co vy na to?
Pro každého, kdo by hrál s Davidem Krejčím, je to taková zkušenost, která ani nejde popsat. To je persona, pan hokejista. Já jsem ho zažil, když hrál v Olomouci a ta najednou byla o dva tři levely jinde. Příchodem jednoho světového hráče. Dokáže pobláznit celé mužstvo, takže by bylo neskutečné s ním sedět v jedné kabině a mít na sobě stejný dres.
