Lakatoš o zvláštním konci: Moc jsem nespal, s Vítkovicemi jsme si nic nevyříkali

Když se mnou deset dní nikdo v podstatě nemluvil, tak už jsem asi věděl, co se děje. Bohužel to dopadlo takhle, ale to jsou věci, které by se neměly řešit přes média. Já na to mám nějaký názor, Vítkovice zase jiný. Na druhou stranu si myslím, že jsem v Ostravě nechal kus sebe, kus dobré práce. Určitě to nebylo tak, že jsem se jenom vezl na vlně.

Prvních pár dní bylo těžkých, moc jsem nespal. Ale když už jsem si dal jedna k jedné a zjistil, co se může stát, tak jsem si z toho nedělal takovou hlavu. Bral jsem to jako, bohužel, normální hokejovou věc. Jenom jsem čekal, jak se to ukončí a už to pro mě bylo jednodušší. Na 99 procent jsem tušil, že už tam o moje služby není zájem. Někdo třeba může tvrdit, že jsem nechtěl já…

Každý chce přece hrát. A já jsem byl připravený naskočit. Spoluhráče jsem chodil sledovat, viděl jsem každý zápas. Když byli pryč, tak jsem se díval v televizi. Škoda že to pro kluky nebo vlastně pro nás skončilo porážkou s Hradcem 0:3 na zápasy. Trochu mě to mrzelo. Myslím, že aspoň do jednoho utkání jsem měl zasáhnout.

Ne. Neměli jsme co řešit. Bylo to jejich a moje rozhodnutí. Za sebe si myslím, že jsme si to nevyříkali. Ale třeba se pletu.

(ušklíbne se a zamyslí) Odpovím asi takhle… Zaměřím se na tuhle sezonu a zápasy, co budou teď. Co bude za rok, za dva, tři? Nevím. Vlastně netuším, co bude zítra, když to řeknu blbě. Určitě se teď nezaobírám tím, jestli se někdy v budoucnu vrátím do Ostravy.

To vůbec, já z Vítkovic nemám špatné zkušenosti. Byl jsem tam pět sezon, díky tomu jsem se mohl podívat do Finska, kde jsem chvíli žil a poznal jiný styl života i hokeje. Nemůžu říct nic špatného nebo že by mi na tom angažmá něco vadilo.

Každý jsme nějaký. Já to říkám i teď o mém synovi, že je lepší, když bude vidět, než když ho posadím do kouta a on tam bude za tři hodiny pořád sedět. Ne každý dokážeme sedět na zadku, kde nám řeknou. Patří to k tomu. Ale všechno má nějaké mantinely, jak se říká.

Prostě mi přišlo, že to byl správný krok. Bylo to pro mě jednoduché rozhodování. Boleslav přišla první, lákala mě i vidina domova. Ze zimáku to mám domů do Svijan čtvrt hodiny autem, to je o kousek blíž než čtyři a půl hodiny. To samozřejmě zlehčuju. V Ostravě to bylo taky super, měli jsme to na stadion taky kousek. Teď je to ale o tom, že můžeme být opravdu v našem domově a blíž rodině.

Je to samozřejmě trochu jiné, všechno si musí pořádně sednout, jak má. Jsou věci, kde nás tlačí bota, v přípravě se nám tolik nedaří. Za další dva týdny doladíme detaily, ať jsme připraveni na začátek extraligy.

Vím, kvůli čemu jsem přišel, proč mě Boleslav brala. Nikdo tu nechce zažít stejnou sezonu jako loni. Musím pomáhat týmu, jak to jde, jak umím. Zatím se cítím skvěle a na novou výzvu se těším.