Článek
V karlovarském dostal šanci porvat se o extraligový dres a také si ho vybojoval. Ke klubu měl zkrátka vztah, a tak když zavolala Sparta poprvé, zůstal. V Energii měl sice odkrouceno devět let, stejně ale prodloužil o další tři roky. A následně, pod příslibem, že zůstanou i další hvězdy, souhlasil i s novým kontraktem na pět sezon. Jenže v kádru nastal průvan, tým hrál ve skupině o udržení a extraligovou příslušnost před lety udržel až v posledním utkání. Pech si tehdy řekl, že podobné nerváky už nechce zažívat.
„Sparta dávala i odstupné větší, než určovaly tabulky, Vary to nepřijaly. Tehdy mi ale někdo poradil, ať zkusím vsadit na to, že mi klub dluží peníze. Vary měly třicet dní na zaplacení, komunikace ale nebyla žádná, nikdo se mi neozval. Asi to podcenily," vzpomíná Pech. V tu chvíli se mohlo zdát, že se jeho přesun do klubu z hlavního města blíží.
„Nakonec jednu výplatu poslali ve čtvrtek a na účtu byla o den později. V pátek poslali druhou, jenže v té době to trvalo, než se to připíše na účet, což bylo rozhodující. Ta platba se objevila účtu až v pondělí," líčí útočník, co mu otevřelo brány k odchodu z Varů. Přiznává, že do Sparty chtěl, ale nečekal, že by karlovarský klub vážně udělal takovou chybu, že by nezaplatil.
„Byla to chyba manažera, já počítal s tím, že zůstanu, že peníze pošlou. Byl jsem s tím smířený. Jenže nepřišlo nic, tak jsem vše řešil s právníky i ředitelem extraligy a bylo mi řečeno, že můžeme poslat výpověď," konstatuje Pech a připomíná, že výplaty měly ve Varech pravidelná zpoždění. „Nebyl snad měsíc, kdy by to přišlo včas, ale věděli jsme, že peníze vždycky přijdou," přiznává.
Úplně klidné a bez emocí to nebylo. Útočníka si předvolalo na kobereček vedení Energie. „Dostal jsem od pana Vaňka čočku. Klub mě nechtěl pustit, což chápu, ale měli třicet dní na zaplacení. Jenže peníze poslali pozdě. Tehdy jsem dostal čočku, co si to dovoluji vyhrožovat výpovědí. A já na to celé odpověděl, že už jsem výpověď poslal," vzpomíná útočník.
Dušuje se, že měl ke karlovarskému klubu respekt. Dobře si uvědomoval, kde dostal šanci hrát elitní soutěž. Od spoluhráčů věděl, jak bývají pohovory na vedení náročné. „Čekal jsem, že dostanu fén, což se stalo," tvrdí hokejista a vzpomíná si, že tímhle problematické chvilky neskončily. Když totiž odešel z kanceláře, zjistil, že budova je zamčená. A tak se musel vrátit do kanceláře vedení, aby mu manažer Vaněk odemkl a pustil jej ven. „Musel jsem prostě zaklepat a požádat, jestli mi otevře dveře," směje se s odstupem let Pech.
„On už v té době někam telefonoval a řešil, že jsem tu výpověď opravdu poslal. Ale ven mě pustil. Jen mi ještě večer volal prezident klubu, jestli to celé nechci vzít zpátky. A já, že ne. Vyzkoušel jsem si Spartu a nelituju," hlásí Lukáš Pech.