Článek
Vše se seběhlo v čase 20:26. S první dorážkou sice ještě Voženílek neuspěl, s tou následující už ovšem ano. Rozhodčí ukázali na branku na znamení gólu. Jenže těsně předtím, než se mělo za stavu 1:1 vhazovat ve středovém kruhu, si sparťanská střídačka v čele s Pavlem Grossem vyžádala trenérskou výzvu.
Bylo to pro mnohé překvapení. Ani Michal Moravčík, který byl přímo na ledě, neměl ponětí, proč k tomu trenér sáhl. Nicméně Grosse ponoukl videokouč Jakub Zelenka ve spolupráci s trenérem brankářů Petrem Přikrylem, kteří si moment rychle přehráli.
„Byla to skvěle odvedená práce. Šlo to rychle, hned jsme si pro challenge šli. Velký kredit jim, protože v moderním hokeji se to ve světě děje na denní bázi a my chceme být takovou organizací,“ chválil po utkání rozhodnutí obránce Michal Kempný.
Sparťanští trenéři měli za to, že Voženílek si při druhé dorážce počínal nedovoleně, když svou hokejkou klepnul Kováře do betonu.
Sudí jim nakonec po více než šesti minutách dali za pravdu. „Jestli tohle neuznají, tak já už nevím,“ říkal Pospíšil v televizi jen pár vteřin předtím, než arbitři vynesli finální verdikt.
„To si děláš srandu,“ nechápavě pak kroutil Pospíšil hlavou, když byl gól opravdu odvolán.
Vysvětlení Reného Hradila kapitánům Petru Vránovi z Třince a sparťanskému Michalu Řepíkovi? „Kovářovi puk zapadne, je tam horní část betonu a ruka. Voženílek jde do horní části betonu,“ říkal Hradil.
„Ten puk už není na betonu,“ nesouhlasil na dálku Pospíšil a připomínal, že Kovářovi kotouč zapadl za beton už po prvním Voženílkově pokusu.
„Kdyby tam ten Voženílek nebyl (a Kováře nezasáhl hokejkou do betonu - pozn. aut.), můžeme pak polemizovat, co by bylo. Voženílek mu zatlačí na horní stranu betonu a on se převrací a padá do brány,“ pokračoval Hradil.
„Nesouhlasím,“ okomentovával Hradilovo vysvětlení Pospíšil v živém vysílání. „Ze zadního záběru je vidět, že puk už je za Kovářem. A teprve pak přichází Voženílkův kontakt. Tak jaké kdyby?!“ čertil se Pospíšil, bývalý hokejista.
„Já ti rozumím, ale on si tam ten puk hodil sám,“ argumentoval Hradilovi Vrána. Ovšem bezúspěšně. Hradil si stál za tím, že rozhodujícím faktorem při vynesení rozhodnutí byl kontakt Voženílkovy hole s betonem Kováře.
„On puk neměl ve své moci. Kdyby to byl zápas Horní s Dolní a ukázali to těm čtyřiceti klukům, kteří tu teď stojí, tak všichni řeknou, že to je gól,“ uzavřel Pospíšil s tím, že gól měl platit.
Myslel si to i třinecký kouč Moták, byť v pozápasovém hodnocení musel volit diplomatická slova. „Já jsem maturoval z češtiny na otázku Miguel de Cervantes – Don Quijote. Mně už to někdy připadá jako boj s větrnými mlýny. Myslím, že to všichni viděli. Já jsem to viděl, nemám co víc říct,“ uvedl.
I sám Voženílek v přestávkovém rozhovoru pro ČT Sport přiznal: „Hodně mě to překvapilo, myslel jsem, že je to gól. Rozhodčí ale řekli, že to gól nebyl, takže nebyl.“
Jenže tenhle moment Třinec nesrazil, spíš možná vydráždil k reakci. Voženílek za pět minut skutečně vyrovnal, pak provokoval sparťanské diváky gestem, že je není slyšet. O dvě minuty později proměnil Hudáček své sólo podařenou bekhendovou kličkou a Oceláři rázem vedli. Svůj náskok drželi až do času 59:52.
Sparta ale srovnala a v prodloužení rozhodla.