Článek
Brno - Olomouc (35. kolo)
Kollár se trefil poprvé od konce února. V této sezoně si hned v zahajovacím utkání Komety s Hradcem Králové zlomil ruku a na led se vrátil až před Vánocemi. „Jsem hlavně šťastný, že jsem zpátky. To, že jsem vstřelil dva góly, beru jako třešničku na dortu. Povedlo se mi to v české extralize vůbec poprvé. Jsem hrozně rád, že jsem přispěl k důležitému tříbodovému zisku,“ liboval si.
Přitom duel s Hanáky pro něj nezačal nejlépe. Už v úvodní třetině měl tři vyložené šance, ale neproměnil je. „Říkal jsem si, že to v dalším průběhu zápasu musí přijít. Potvrdilo se to,“ netajil Kollár obrovskou spokojenost.
V úplném závěru mohl dokonce při soupeřově power play dovršit do prázdné olomoucké branky hattrick. Místo okamžitého zakončení se však rozhodl pro kličku a zamířil vedle tyče. „Obránce přede mnou dělal všechno pro to, abych ho neprostřelil. Nechtěl jsem ho trefit. Třetí trefu jsem nepřidal, a ještě jsem se pořádně narazil o mantinel,“ usmíval se.
Kollár připustil, že už měl dlouhé období bez vstřeleného gólu v hlavě. „Snažil jsem se pomáhat týmu jinak. Konečně mi to tam teď ale už spadlo,“ oddechl si.
Fyzicky se cítí dobře. „Kondici jsem už dohnal, avšak herně mám ještě na čem pracovat. Bude to ale pořád lepší a lepší,“ je přesvědčený. Nedávné zranění nebylo zdaleka v jeho kariéře ojedinělé. „Mám na ně smůlu. Stejně jako před lety táta. Takový je ovšem hokejový život. Snad jsem si ji už na delší čas vybral,“ doufá Kollár.
Od brněnského asistenta Jiřího Otoupalíka se mu dostalo pochvaly. „To, že se už trefil, pomůže Andrejovi i celému mužstvu. Celkově podal velmi dobrý výkon,“ uvedl na adresu slovenského reprezentanta.
Považoval za klíčové, že se jeho mužstvu povedlo vyrovnat krátce před první pauzou na 1:1. „To nám hodně pomohlo po psychické stránce. Zápas byl nesmírně vyrovnaný, ale my jsme naštěstí dali o gól víc. Konečně jsme po delší době brali všechny tři body. Teď se co nejlíp připravíme na Plzeň,“ přemýšlel už Otoupalík o nedělním extraligovém střetnutí na západě Čech.