Článek
Poprvé v extralize, hned proti lídrovi soutěže a za tři body, to je start snů, že?
Mé pocity jsou neskutečné, od začátku jsem si to užíval, i když ze začátku jsem byl nervózní, ale zvládli jsme to a jsem za to strašně rád.
Zápas však pro vás ideálně nezačal. Brzy jste prohrávali. Co se vám honilo po tom rychlém gólu hlavou? Nebál jste se průšvihu?
Jenom trochu. Snažil jsem si to nepřipouštět. Říkal jsem si, že se musím dál stoprocentně koncentrovat a naštěstí to šlo. Hodně mi pomohli i kluci. Do střel Liberec moc nepouštěli, a když přece, tak je často vykrývali.
Kdy jste se dozvěděl, že budete chytat?
Ve čtvrtek. Nervózní jsem byl však už od úterka, kdy jsem začal tušit, že do brány půjdu.
Který moment byl pro vás v utkání nejtěžší?
Určitě hned první střela. Nechtěl jsem z ní inkasovat, naštěstí jsem ji vykryl.
V úvodní třetině jste úspěšně zlikvidoval i samostatný nájezd Bulíře...
Nepřemýšlel jsem, co udělá. Až, když byl přede mnou, tak jsem se bál, že mě vymíchá, že to pošlo nahoru pod víko. Dopadlo to však dobře.
Kdo byl pro vás z libereckých hráčů nejnebezpečnější?
Vůbec nevím. Neznám je a je mi to jedno.
Dodávali vám před zápasem spoluhráči sebevědomí?
Jo, jo. Říkali, ať si premiéru užiji, že je to jenom hokej a já si to užil opravdu naplno, byť nervózní jsem byl celý zápas. To mi však nevadilo. Když mám nervy, chytá se mi lépe.
Čeká vás za vítězství nějaká odměna?
To doufám.
A zápisné v kabině platit nebudete?
Snad ne. Ještě nemám žádnou výplatu.
Jak velký rozdíl je mezi seniorskou extraligou a juniorskou soutěží?
Obrovský. Extraliga je mnohem rychlejší, střely jsou tvrdší, ale zvládnout se to dalo.
