Kladno sype gól za gólem, po třech měsících se trefil i Straka. Nesmíme urazit štěstíčko, řekl

„Moc mi to tam poslední dva tři roky nepadá. Od toho utkání s Olomoucí v říjnu jsem nastřelil tři nebo čtyři tyčky. Je to trošku složité na hlavu, ale na druhou stranu vím, že mám týmu co nabídnout, i když zrovna ty góly nedám,“ říkal 32letý hokejista Kladna.

Jeli jste do Ostravy s tím, že utkání proti Vítkovicím bude patřit k těm nejdůležitějším v sezoně?

Pro nás možná nejdůležitější v sezoně. S takovým nastavením jsme do toho zápasu šli. A myslím že jsme to adekvátně k tomu i tak odehráli. Máme teď na Vítkovice náskok šest bodů, ale těch zápasů je plno, bodů ve hře spousta. Vítkovice mají nového trenéra, teď budou mít pár dní na to poladit nějaké věci, odstranit chyby, které udělali třeba proti nám. Smazat šest bodů není nic nereálného, není to tak dlouho, co jsme v téhle pozici byli. Udělali jsme šňůru výher a musíme si toho vážit, aby nepřišly naopak zase porážky.

Pomohl povedený nástup a gól Tralmakse už po půl minutě hry?

Povedla se nám celá ta první třetina (3:0) a ta pak dala ráz celému utkání. Myslím si, že jsme i ten zbytek utkání zvládli lépe než předevčírem doma s Olomoucí (7:3), kdy jsme vedli po první třetině už čtyři nula a ve druhé jsme z toho udělali trošku kovbojku. Dneska to bylo klidnější a jsme za to rádi.

Asi jste si těžko mohli přát více než vedení tři nula po první třetině na ledě soupeře, že?

Do zápasu jdeme s tím, že by to bylo ideální, ne vždycky se to ale povede. Nám se to teď podařilo dvakrát po sobě, za což jsme rádi. Ale víme, že ne vždy to vyjde, a vážíme si toho.

Připravovali jste se na jiné Vítkovice pod Václavem Varaďou?

Úplně ne, protože nebylo ani moc z čeho čerpat po tom jednom zápase. Těch tréninků taky moc neměli, možná stihli dva maximálně. Prostoru na to něco změnit moc neměli, ale věděli jsme z toho pátečního utkání s Litvínovem (Vítkovice prohrály 2:3), že do toho určitě půjdou s intenzitou a nasazením. To se potvrdilo.

Vítkovicím jste za dvě třetiny dovolili jen deset střel. Čím to bylo, že jste je tak eliminovali?

Plnili jsme věci, které chceme dělat. Být aktivní v napadání, mít dobrého útočníka dozadu, aby obránci měli prostor dostupovat jejich útočníky a tím jim ztěžovat přechod středního pásma. Dneska jsme to plnili hodně dobře, z toho plynulo, že domácí neměli tolik šancí.

Naopak jste měli dost přečíslení. To vycházelo z toho, že se domácí do vás snažili hodně tlačit?

Chtějí po změně trenéra hrát aktivně, s nasazením a možná z přemíry snahy vznikaly díry, které se nám tam dařilo nacházet. Dobře jsme opouštěli obranné pásmo a jednoduše jsme vyndávali puky ven a chodili do přečíslení.

Za tři zápasy jste soupeřům nasázeli osmnáct branek. Kde se vzala ta střelecká forma Kladna?

Kdyby na to existoval nějaký obecný recept, tak to dělají všichni. Šance si vytváříme, ale to se nám dařilo i ve druhé čtvrtině sezony, ale nebyli jsme schopni je proměnit. Dávali jsme jeden, maximálně dva góly a ztráceli jsme zápasy o gól. Teď je to druhý extrém, jsme za to rádi a budeme se snažit hrát tak, abychom neurazili nějaké to štěstíčko.

Od říjnové výhry nad Olomouci 7:3 jste nedal gól. Dočkal jste se až nyní, vnímal jste to?

Je to trošku složité na hlavu, ale na druhou stranu už jsem něco odehrál a vím, že mám týmu co nabídnout, i když zrovna ty góly nedám. Posledních pět šest zápasů jsem se zaměřil na Prochyho (Martina Procházku), protože ten se trápil mnohem více než já a od něj se ty góly čekají ještě více než ode mě. Říkal jsem mu, že mu to jednou dám do prázdné a protrhneme to. Povedlo se to v Budějovicích (6:3) a teď už ve třech zápasech v řadě skóroval. Takže už mu naznačuju, že deset branek není nereálných.