Hlavní obsah

Když se bývalý bitkař NHL učí. Kočí by rád zamířil do áčka Sparty

Praha

Získal si pověst nejznámějšího českého bitkaře v NHL. Své ruce předváděl i v extralize v dresu Sparty. A nešlo jen o hokejové dovednosti. Ne jednou se pustil do křížku s protihráči, ti věděli, že bitka s Davidem Kočím bude bolet. To vše bylo, téměř dvoumetrový obránce už má jiné priority. Před třemi lety skončil s profesionální kariérou a vydal se na druhou stranu střídačky, stal se asistentem trenéra. „Profesionálně už hokej hrát nebudu, protože bych se nedokázal dostat na svou úroveň, kterou jsem měl. Nemělo by to smysl,“ řekl v rozhovoru pro klubový web hcsparta.cz pětatřicetiletý Kočí.

Foto: Milan Malíček, Právo

David Kočí v dresu Sparty, dnes pro pražský klub pracuje jako asistent trenéra mládeže.

Článek

V sezóně 2011/12 se vrátil ze zámoří do Sparty. Za tři ročníky extraligy stihl odehrát 76 zápasů v základní části, ve kterých si připsal 8 asistencí, gól nevstřelil, ale trestné minuty mu naskakovaly v kvapíkovém tempu - 256 minut. Sedm utkání si připsal v play off. V NHL odehrál 142 zápasů, vstřelil tři góly, na jeden přihrál a nastřádal 461 trestných minut.

Tohle vše nyní může zúročit u sparťanské mládeže. Pomýšlí i výše, tím je A mužstvo. Vše má ale svůj čas. Kvůli své pověsti bitkaře se nevyhne ani otázkám na toto téma.

„Občas se samozřejmě zeptají. My se ale na bitky nesoustředíme, dvakrát za rok jim něco poradíte a ukážete, ale je to opravdu výjimečně a spíš se tomu zasmějeme. Jestli to potom použijí, to už je jen na nich. Nezakládáme si na tom, aby se kluci prali, protože to vyplyne ze hry a ani nepovažujeme za podstatné, jestli hráč bitku vyhraje, nebo ne," říká dnes už asistent trenéra, kterého v roce 2000 draftoval Pittsburgh. O třináct let později zakotvil u dorostenců Sparty.

Nemá trenérský vzor

„O hokeji přemýšlím hodně, ale to jsem přemýšlel i jako hráč. Lákali by mě chlapi, ale je mi teprve pětatřicet a mám na to ještě čas. Dodělávám si A licenci, takže bych chtěl příští sezónu trénovat některý mládežnický tým a získat nové zkušenosti. Když bude možnost se posouvat výš, budu za to rád. K áčku bych šel časem samozřejmě rád, ale všechno vyplyne z práce, kterou do té doby odvedete," neskrývá Kočí své ambice.

Pokud chce výše, nevyhne se vzdělání, bez kterého se trenéři neobejdou. „Občas se člověk podívá na nějaké dokumenty, nebo si něco přečte. Žádný trenérský vzor ale nemám, člověk se snaží zachytit, co se mu líbí. Chodím se koukat na tréninky áčka, na seminářích si skládám dohromady různé myšlenky, které mě zaujmou. Myslím si, že takhle to má řada trenérů."

Související témata: