Článek
Na oba týmy mohou Vítkovice v předkole play off narazit, podobné bodové žně 25letého Slováka by se tak Vítkovicím mohly hodit. „Na to se ještě nekoukáme. Soupeře si nevybereme, kdo přijde, toho budeme muset porazit," usmíval se Bondra.
Utkání proti Kometě Brno vaší útočné řadě vyšlo skvěle. Nejprve jste svými góly otočili skóre a na ledě jste byli i u třetího přesilovkového gólu. Povedené utkání?
Někdy se daří, někdy ne. Teď se ke mně štěstí přiklonilo, tak jsem rád, že jsem mohl pomoct týmu. Brno bylo velmi náročným soupeřem a pro nás to nebylo vůbec snadné, protože máme hodně zraněných hráčů. Snažili jsme se to ubojovat srdíčkem a myslím, že jsme na ledě nechali všechno.
Utkání jste na počest prvním vítkovických republikových mistrů z roku 1952 odehráli ve speciálních retro dresech. Ty měly hodně odlišné barvy, než na co jste zvyklí. Jaké to bylo?
Bylo to jiné, ráno před utkáním, jsme v nich trénovali, abychom si na ně zvykli. Nakonec to nebylo až tak těžké. Bylo to fajn, vyhráli jsme, takže spokojenost.
Kde se utkání zlomilo, po vašem vyrovnání na 1:1, nebo po gólu Petra Fridricha na 2:1?
Druhá třetina byla zlomová. Dali jsme za nějakých čtyři pět minut dva góly a soupeř trochu zpanikařil. Dal nám možnost hrát přesilovku pět na tři a také tu jsme využili. Tam se to lámalo.
Hráči Vítkovic se radují z prvního gólu.
Vstřelil jste čtvrtý gól v sezoně a pokaždé, když jste se trefil, tak Vítkovice vyhrály. Víte to?
Toho jsem si nevšiml, ale jsem rád za každý gól. V poslední době mi to tam začalo padat, což mě těší a doufám, že to bude i tak pokračovat.
Nemrzí vás, že jste na konci základní části vstřelil teprve čtvrtý gól?
Určitě ano. Na začátku sezony mi to moc nelepilo. Měl jsem šance, byly příležitosti, byl jsem na ledě, trenéři mi věřili. Jen mi to tam nepadalo. Snad už je to pryč, jsem rád za všechny čtyři góly a doufám, že teď už to bude padat.
Gól do branky Mateje Tomka byl parádní. Líp ten roh branky už asi ani trefit nešel, viďte?
Někdy je štěstí na vaší straně, někdy proti. Dnes bylo na mojí.
Matej Tomek, Michal Krištof a Marek Ďaloga získali nedávnou bronzovou olympijskou medaili. Měl jste větší motivaci krajany porazit?
Klukům jsem samozřejmě gratuloval. Mateje znám velmi dobře, hrávali jsme spolu v mládežnických reprezentacích Slovenska. Mluvili jsme spolu před zápasem, je to skvělý kluk i brankář. Vždy mě potěší, když mu dám gól (úsměv).
