Když je takový slávistický srdcař, ať naše akcie odkoupí, trefuje se Benýšek do Růžičky

Nečekali jsme, že po vstupu do sportovního klubu na něm budeme rejžovat. Ale už prostě nechci jako akcionář sypat do produktu jen peníze, abych se pak stejně dozvěděl, že všechno dělám špatně, že jsem hulvát a pitomec. To už je na mě opravdu silná káva, nemám to zapotřebí. Navíc to pořád graduje. Když je Vláďa Růžička takový srdcař, jak říká, tak mu naše akcie nabízíme. Ať si je vezme za stejných podmínek, jak jsme se k nim dostali my. Tu korunu mi ani dávat nemusí, v kapse ji najdu a věnuju mu ji. Jen mi ale musí garantovat, že je schopný zajistit rozpočet klubu. Slavia je produkt, který bude fungovat.

Chtěli bychom mít jasno do měsíce. Pak už by nastaly problémy, protože společnost nemá s kým jednat. Ale když Vladimír Růžička prezentuje, jak on je Slavie, určitě po tom sáhne. I když vzhledem k situaci ve společnosti i českém hokeji takových blbců, kteří by to vzali, moc není. Když po našich akciích nikdo nesáhne, dál nám s bratrem zůstanou.

Možná vám řeknu jednu překvapující informaci, ale klidně se pod ni podepíšu vlastní krví. O2 arena chce, aby v ní Slavia dál hrála, vždyť proč by jinak klubu dávala významnou finanční podporu? Je to nesmysl, vždyť je to i generální partner klubu. Zájmem O2 areny je, aby v ní bylo co nejvíc akcí.

Dělal pro to opravdu hodně. A to nejen v posledním roce, kdy jsme byli vlastníky klubu. Mně řekl, že jednal s Chomutovem, veřejnou věcí byly jeho námluvy se Slovanem Bratislava. Nakonec chtěl k reprezentaci. I z kabiny od hráčů mám informaci, že to v poslední sezóně nebyl on. Když někdo chce odejít, tak jako tak mu v tom stejně nezabráníte.

Jenže pak jsem se z novin dozvěděl, že si k nároďáku bere i Ondru Weissmanna, hned jsem se ho na to zeptal. A on mi odpověděl: pane Benýšku, co jste si myslel, že udělám? Weissmanna jsem si přivedl, tak si ho stáhnu s sebou. V duchu jsem si pomyslel, že jestli bude postupovat stejně i u dalších lidí, které do Slavie za ty roky přivedl, tak si i na rolbě za chvíli budeme jezdit sami. Vladimír Růžička po svém odchodu k reprezentaci získal téměř mesiášský komplex. Vy novináři ho pořád plácáte po ramenou, trošku začínám přemýšlet o tom, že ho plácáte někde výš a notebooky. A že se to teď začíná projevovat.

Nemůžu pracovat v týmu, když jeden den fanouškům vykládám, že Vláďa Růžička bude dál pracovat u mládeže a druhý den si v novinách přečtu, jak si odtrénuje rok v reprezentaci a pak je nejvyšší čas zkusit KHL. Víme o jeho koketování s kluby z KHL i těmi z extraligy. To si pak slávistický fanoušek řekne, že si z něj někdo dělá dobrý den. A ikona, Vláďa Růžička, to nebude, že jo... Tak ukážeme na Benýška. Když šla Slavie do ztráty, Vladimír Růžička nikdy nepřišel s tím, že by si jako srdcař snížil svou odměnu ve prospěch klubu.

Zeptal jsem se jej, jestli má místo sebe nějakou náhradu. Řekl mi, že zatím ne, ale že si to promyslí. Za týden jsme se potkali znovu a on mi povídá, že by si představoval Břetislava Kopřivu. Na to jsem mu odpověděl, že pan Kopřiva je pro nás neprůchozí, protože klubu chceme dát novou koncepci.

Můj společník Vladimír Pitter (majitel 30 % akcií klubu HC Slavia Praha) přišel s tím, že by trenérem mohl být Ladislav Lubina. Seděl u toho i Vláďa Růžička, který řekl, že spojení Lubiny s asistentem Josefem Beránkem je dobrá volba. Probrali jsme to i s vybranými oporami týmu a nikdo z nich s tím neměl problém. Naopak hráči vyjádřili přesvědčení, že to bude fungovat.

Zavolali jsme panu Lubinovi, zeptali se ho na pár zásadních otázek. Jak si představuje, že to bude vypadat. Samozřejmě jsme se pobavili i o tom, že si nese životní škraloup (v roce 2008 způsobil autonehodu, při níž zemřel otec bývalého fotbalisty Vratislava Lokvence). Má na zádech kříž, nikdo ho neomlouvá, ale je to jeho osobní záležitost. Nakonec jsme se domluvili. A pak si přečtu, že Růžička si Lubinu nevybral a ani pro něj nehlasoval. Tak zaprvé, Vladimír Růžička ani není členem představenstva, tak vůbec nevím, proč by o tom měl hlasovat. A za druhé, představenstvo jednotným hlasem učinilo rozhodnutí, že trenérem bude Lubina. Jsme neskutečně otrávení a rozladění z toho, co tato záležitost způsobila. Byla to ta poslední kapka.

Jestliže říká, že mužstvo sice nepředává ve světoborné formě, ale současně je to otázka na majitele klubu, tak je to trochu alibistické. Vzpomínáte si na jeho dřívější vyjádření, že za hru týmu vždycky zodpovídá trenér? Pod to se naprosto podepíšu, to platí ve všech klubech. S výjimkou jediného - Slavie! Za tuhle sezónu nemohl nikdy za nic, vždycky za to mohlo něco jiného. Nikdy jsem od něj neslyšel žádné uznání chyby. Přitom play outu jsme letos unikli jen zásluhou hráčů.

Nikdy jsme nezapírali, že skluzy jsou. Neříkal bych tomu výplaty, protože ve výplatách rozhodně v žádném skluzu nejsme. Ale jestliže nám výhradní marketingový partner Českého svazu ledního hokeje platí někdy až s tříměsíčním zpožděním, tak otevřeně říkám, že jsem prosazoval běžnou věc z jakéhokoli jiného podnikání: jestliže jsou drženy peníze na vstupu, držím je i na výstupu. Ale že dluhy byly ve Slavii naprosto běžným jevem ještě před mým a bratrovým příchodem, to absolutně nikoho nezajímá.

Pravdou je, že byli namíchnutí, ale my jsme teda byli namíchnutí na ně. Protože hráč má ze smlouvy jen práva, žádné povinnosti. Kromě teda toho, že musí absolvovat letní přípravu, dodržovat životosprávu a nesmí jezdit na kolečkových bruslích. Tak jsme přemýšleli, jak hráčům jejich výsledky, které nebyly žádná sláva, promítnout do ohodnocování.

Když zjistíte, jak to funguje jinde, tak se samozřejmě naserete. My počítáme každou korunu a jinde klubům nasypou peníze jen na základě toho, že si to někdo v rámci předvolební kampaně odmává rukou.